A téměř jako psanec pro list La Repubblica říkal: „Mým cílem vždy bylo na okruzích vyhrávat. Zjistil jsem ale, že nikomu na mně nezáleží a nikdo se mnou nesdílí nynější bolest. Usoudil jsem proto, že bude lepší se rozloučit s motocyklovým sportem.“
Ano, takto teď mluví jezdec č. 13, který na fotografii u tohoto článku mačká v rychlosti okolo 230 kilometrů v hodině soupeři brzdu. Sok sice jeho útok při nedělní Velké ceně zprvu ustál, ale později rozrušen spadl, což Fenati bouřlivě oslavoval.
Vzápětí ho vyhodil tým, kontrakt na příští sezonu s ním zrušil i ten budoucí a na jeho Instagramu přibývaly tisíce a tisíce zpráv, které ho označují za šílence. Nelze se divit, ale jde skutečně v motocyklovém světě o ojedinělý úlet? A jaké jiné „zločiny“ se na dráze odehrávají?
Obětí „blázna“ se stal i Lukáš Pešek. Bylo mu osmnáct, jel první celou sezonu v šampionátu a měl tenkrát v červnovém závodě ve Španělsku možnost poprvé dojet v elitní desítce. Když jel bok po boku s devátým Němcem Jenknerem, ten mu najednou zmáčkl brzdu a Pešek se rázem válel v kotrmelcích.
„U mě to ale tehdy dopadlo mnohem hůř než teď. Šel jsem přes řídítka a letěl ještě dobrých 300 metrů po zemi. V cíli mi Jenkner jenom řekl: Sorry. A vlastně mi tak vysvětlil, jak se v tom světě jezdí.“ Po incidentu žádný trest nepřišel. Komisaři ho prý nenašli na záběrech, a tak se dalo jen těžko přít.
Právě v tom se šampionát nejvíce proměnil. Je přísnější, pod dohledem mnoha kamer, takže jsou jezdci daleko víc a víc trestáni za různé přestupky, třeba i techničtějšího rázu, jako je zkrácení tratě. „Přísnější to je. Kdyby se to stalo před 20 lety, tak by o Fenatim nikdo nevěděl. A kdyby si soupeř stěžoval, udělali by mu jen tytyty,“ ví Karel Abraham, další český pilot.
Kauza Fenati |
I on slyšel o příběhu, kdy jeden jezdec, ještě ve třídě do 125 ccm, druhému zmáčkl brzdu. Sice jen zlehka, ale díky tomu se posunul před něj. „To, co udělal Fenati, byla prasárna. A bylo to jen kousek od toho, aby se stal velký průšvih. Kdyby brzdu zmáčkl jen o trošku víc, tak Manzimu kolo opravdu zablokuje a on si dá na držku.“
Zmáčknutí brzdy je skutečně podlý čin, ke kterému s nadsázkou dochází jednou či dvakrát za deset let. Ale zvlášť v nižších třídách, kde deset patnáct pilotů jezdí v rozmezí jedné vteřiny, rozhodně nejsou závodníci na trati džentlmeny. Strkají do sebe lokty, občas do sebe kopnou. V zatáčce soupeře vyvezou z ideální stopy, nebo prudce zabrzdí, aby soka rozhodili. „Leknete se, ale není to tak, že by vás úplně někdo shodil. Ale od Fenatiho to byl extrém, šlo o ohrožení života,“ míní Pešek.
Tak trochu to někdy v závodech připomíná hokej. Jen drobné háčky nahrazují lokty, občas proletí ostrá slova. „Z naštvanosti do sebe bouchneme, ale není to ohrožující na životě,“ přiznává Abraham.
Podívejte se na video se zkratem Fenatiho:
A stejně jako má hokej své provokatéry, i v motocyklových závodech piloti dobře znají vyhlášené „firmy“. Když se k vám přiblíží, tak musíte počítat s nejhorším.
Mezi tuhle sortu patřil právě Fenati. Měl škraloupy z trati, kdy soupeři při trénování startu vypnul motor, ale i ze samotného padoku.
Před dvěma lety byl uprostřed sezony vyhozen z týmu Valentina Rossiho VR46. A Abraham otevřeně popisuje důvody. „Měl konflikt s Ucciem Sallucim, nejbližším přítelem Rossiho). Dal mu přes rypák a prý ne jednou. Incidentů měl dost a tenhle je posledním hřebíčkem do rakve.“
Že je Fenati „svůj“, dokazuje i to, že v neděli zaútočil na jezdce ze stáje, kam měl přestoupit. „Proto mluví o konci, protože ví, že si s tou vizitkou teď nikde neškrtne. Ale ono to za chvíli vyšumí a vrátí se,“ myslí si Pešek.
