Pouze jeden muž před ním ční.
Legendární žokej.
Josef Váňa starší s osmi tituly.
„Pořád tvrdím, že je to pro mě nechytatelná meta,“ usměje se Faltejsek. Je mu 35 let. Váňa vyhrával do 58 let. Ovšem dnešní jezdci jsou mnohem opotřebovanější, jak Faltejsek poznal i loni, kdy jej bolavá záda před Velkou vyřadila ze hry.
Letos se v sedle sedmiletého Tzigana du Berlais přiřítil do cílové rovinky, ve které stále aspirovalo na titul z Pardubic sedm koní.
A přišel jejich úžasný finiš.
„Říkáme mu Cikán o berlích, protože v tréninku není moc pracovitý,“ pronesl před startem o hnědákovi v péči trenéra Tůmy jeho majitel Jiří Charvát.
„Ale zrychlení, jaké předvedl na posledních 200 metrech, má málokdo,“ velebil koně v neděli večer Faltejsek. Za poslední překážkou se přehnal kolem dosud vedoucího Hegnuse s žokejem Markem Stromským, připravovaného Radkem Holčákem.
Vše o Velké pardubické 2018 |
Tři Váňovci byli naopak poraženi. Josef Váňa starší sice přivedl do boje dva největší favority, jeho koně se však srovnali až od 4. do 6. místa.
Po operaci kyčle se rekordman Velké opíral o berli a sportovně přijímal porážku: „Krásný dostih. Tři byli holt lepší.“
Jeho syn, jenž se na záskok vyšvihl do sedla obhájce titulu No Time To Lose, dorazil do padoku, a ještě než dostal od reportérů první otázku, sám pronesl: „Zase pátej. Na co se chcete ještě ptát.“
Popáté v kariéře proťal cíl Velké pardubické na tomto místě. „No Time To Lose je bahňák. Potřeboval měkčí trať,“ hledal příčiny. „Na té by ti rychlejší koně uvadali a on by je přejel silou. Ale dnes se mu ani nechtělo cválat.“
Otec se hned snažil vyvodit poučení do budoucna. „Musíme zapřemýšlet, jestli má cenu vyhrávat kvalifikace o sto délek, nebo je radši pojímat volněji jako naši kolegové, kteří dnes byli lepší.“
Faktem je, že Tzigaine vyběhl letos před Velkou pouze dvakrát. „Pořád ho z dostihů škrtali, že je moc tvrdá půda,“ poukázal Váňa starší. „Ani v poslední kvalifikaci ho Faltejsek moc nezrušil.“
Jan Faltejsek slaví triumf ve 128. ročníku Velké pardubické.
Jen čtyřikrát za předchozích 30 let se stalo, aby Velkou ovládl kůň, kterému bylo teprve 7 let. Třikrát šlo o klisnu, jednou toto vítězství připadlo Ribelinovi až po diskvalifikaci původního vítěze Nikase.
Tentokrát se naplnila prognóza Jiřího Charváta, že letošní ročník může patřit i mladým koním bez větších zkušeností z Pardubic. Tvrdší trať napomohla Tzigainovi víc než starším soupeřům.
Teplé a suché letní měsíce proměnily pardubické závodiště na „beton“. Slunečné počasí přilákalo na dostih ke 30 tisícům diváků, místa k stání byla takřka neprůchodná. Naopak organizátoři se usilovně snažili prolít areál vodou.
„Klouže to jak sviňa. Dostal jsem koňara a padl na hlavu,“ ulevil si po úvodním dostihu programu Faltejsek, když se v něm stejně jako Stromský ocitl na zemi.
„I to je naše práce. Takový pád musíte rychle hodit za hlavu a jet dál,“ připomínal Stromský.
V dalším průběhu dne dokázali oba v rámcových dostizích zvítězit a vrátit se na sebevědomou vlnu, stejně tak se postupně zlepšovala i kvalita podkladu.
Faltejsek najížděl i na obávaný Taxis v první vlně. Čtyři koně zde spadli. Tzigain ještě nikdy za kariéru v dostihu neupadl. A ani tady ne. „Nepodělal se z Taxisu a lupnul ho jak malinu,“ chválil žokej.
Bohužel, pro Vicodyho v sedle s žokejem Josefem Bartošem byla tato překážka naopak poslední, po pádu musel být utracen.
Na dalších kilometrech se Stromský s Hegnusem postupně posouvali do čela dostihu. V cílové rovině se pak utkali. Šampion Faltejsek, který jako by vítězství ve Velké přitahoval silou magnetu, a proti němu věčný smolař, jemuž z nejrůznějších prapodivných příčin triumf v tomto dostihu stále unikal.
Po poslední překážce 44letému Stromskému blesklo hlavou: Já snad konečně vyhraju.
Nevyhrál. „Ale i to druhé místo beru s pokorou, užívám si ho. Mám chuť bojovat dál,“ ujistil.
Jiří Charvát, majitel Tzigana, má pro změnu nyní chuť otestovat schopnosti svého koně v anglickém Cheltenhamu, proti výkvětu ostrovního krosu. „A potom ho budeme dál šetřit, aby ty ostatní trápil na Velké ještě hodně let.“
S Faltejskem v sedle, jak jinak.
Váňa si večer u pardubických stájí ověřoval: „Kolik těch vítězství ve Velké teď má? Pět? Ale proč ne, při jeho štěstěně, co se ho poslední dobou drží.“
„Jo, mám štěstí na dobré koně,“ přitakal Faltejsek.
Ale tomu štěstí musíte jít naproti.
