Sezona se kvapem blíží, do startu zbývá 17 dní. Jak je na tom český tým?
Abych pravdu řekl, tolik zdravotních potíží jako letos jsem nezažil. Ondřej Moravec si z dovolené přivezl infekci jater, ale teď už je zpátky v plné přípravě. Navíc je to dříč, i proto vidím velkou naději v tom, že se rychle vrátí do formy z konce minulé sezony. V pořádku už je taky Eva Puskarčíková, která dva měsíce laborovala s pohmožděným ramenem.
Co Adam Václavík, který si v srpnu ve Francii zlomil lýtkovou kost?
Má nohu pořád nateklou, ale trénuje, jak může. Zvládá toho možná i víc, než jsme čekali. Ještě uvidíme, jestli pojede IBU Cup, nebo se s námi vydá do Östersundu. A aby toho nebylo málo, teď se ve Finsku srazili Michal Šlesingr s Tomášem Krupčíkem u fotbálku a narazili si nárt. Ale už jsou v pořádku.
To stále ovšem není hlavní hvězda týmu Gabriela Koukalová.
Není, pořád netrénuje naplno, ale už alespoň byla na sněhu. Určitě z jejího zdravotního stavu neskáču tři metry do výšky.
Je u ní vidět alespoň nějaké zlepšení?
To řeknu ve chvíli, až uvidím, že může závodit. Zatím to je opravdu jeden den tak a druhý jinak, dost se to mění. Snaží se trénovat naplno, jak jen to jde, někdy vydrží dvě hodiny, jindy jen hodinu. Ale pere se s tím, což je jedna z těch pozitivních věcí. Určitě neztratila hlavu a nehodila všechno pryč. Bojuje, protože ví, že olympiáda je pořád relativně daleko.
I pro její psychiku to musí být náročná situace.
Máte olympijskou sezonu a nemůžete se připravovat tak, jak byste chtěli. Na to člověk není nikdy připravený. Ale musíte hledat pozitiva – třeba to, že už trénovala na sněhu.
Program biatlonové sezony 2017/2018 |
Kdy zhruba plánujete její návrat?
V hlavě máme olympiádu, na tu musí být připravená. Světový pohár jde letos stranou, takže jestli odstartuje v Östersundu, v Hochfilzenu, v Le Grand Bornand, v Oberhofu, v Ruhpoldingu nebo v Anterselvě je úplně jedno. Olympijské hry jsou primární cíl.
Na start Světového poháru do švédského Östersundu nicméně s týmem odletí, je to tak?
Odletí. Ale co se bude dít, to uvidíme.
Zatímco Koukalová do Östersundu odletí, po silnici zde dorazí velká posila českého týmu – nový servisní kamion. Česko je osmou biatlonovou zemí, která tento výdobytek bude vozit po Světových pohárech. V čem je jeho největší výhoda?
Ještě loni jsme vozili brusku na lyže v dodávce, kde jsme sice byli schopní brousit, ale nemohli jsme v ní mazat. Teď zvládneme obojí v kamionu. Zároveň nám ušetří spoustu času – nemusíme při každém kole Světového poháru vykládat lyže do servisních buněk a poté je zase nakládat zpátky. Ušetří nám to minimálně hodinu a půl. A víte, jaká je největší výhoda?
Povídejte.
Je šetrnější ke zdraví našich servismanů. V servisních buňkách na stadionech je ventilace hodně mizerná. Jsou tam různé zplodiny z prášků a vosků, kdežto v kamionu máme nejlepší vzduchotechniku, která momentálně existuje. A pro nás je zdraví našich servismanů největší prioritou. Vždyť v těch prostorách tráví 12 hodin denně. Snad teď budou spokojenější.
Vnitřek kamionu, který bude v nadcházející sezoně sloužit českým biatlonistům.
Je pro vás nový kamion tak trochu splněný sen?
Asi to není tak, že bych snil o tom, jak jednou budeme mít kamion. Ale je to pro nás něco nového, zúročení práce, kterou všichni kolem biatlonu udělali. Když ten kamion přistavíte ke stadionu, máte být na co hrdí. Už jen ti smějící se sportovci na bocích vyjadřují nějakou atmosféru, která v českém biatlonu panuje. Je skvělé, že se takhle můžeme prezentovat, ale zase se nechceme chlubit jen kamionem. Hlavní bude, aby nám jezdily lyže a ne abychom měli nejhezčí kamion na parkovišti. Chceme zůstat skromným svazem s dobrými výsledky. Snad kamion dodá trochu psychického klidu sportovcům, kteří teď ví, že mají nejlepší zázemí, jaké můžou mít, a že o ně bude dobře postaráno a budou mít na každý závod perfektně připravené lyže.
Truck je určen především pro servismany, ale i vy v něm nějaký čas strávíte, je to tak?
Určitě. Ono se to nezdá, ale jak my, tak sportovci v něm budeme trávit čas. Ve společné místnosti, kde je pohovka a převlíkárna, je také svěrák a přibude tam nářadí, takže bude možné si tam třeba i opravit zbraň. A je příjemné, když máte kde jen tak posedět.
Platí, že kromě olympijských her objede všechny závody Světového poháru?
V Koreji určitě nebude a ještě nevíme, jak s posledním kolem Světového poháru. Ale do Ruska určitě taky nepojede.
Nebojíte se někdy docela složitých přesunů s takovým kolosem?
Tohle byl asi největší oříšek celého projektu. Můžete o návěsu snít, můžete si představovat, jaké to bude ho mít, ale pak přijdou logistické problémy. Musíte sehnat řidiče, finance, to jsou věci navíc. Musíte hlídat olej, dobré obutí, povinné ručení, pojištění. Není toho málo, ale firma DB Schenker, která se nám o logistiku stará, už s tím má od rakouského týmu zkušenosti. Spoléhám na to, že to zvládnou.
Jaký režim budou mít oba řidiči? Předpokládám, že se po příjezdu zapojí do práce týmu.
Všichni jsme jeden tým, každý nějakou práci dostane. Určitě nepřivezou kamion a tím pro ně působení u reprezentace skončí, zapojíme je. Asi nikdo nechce být ten, kdo stojí vzadu a kouká, jestli už kluci mají hotovo, aby mohl odjet. Oba řidiče už jsem poznal, jsou fajn a nejspíš je využijeme třeba u trati, aby podávali závodníkům nové hůlky a podobně. V tomhle máme ještě dost rezerv, trať se dá pokrýt daleko líp.
Radit jim při navigaci ale nejspíš nebudete.
Ne, ne, ne. Pak se totiž dostaneme do nějaké slepé uličky a ty jejich nadávky bych pak nechtěl slyšet. Ale poradíme jim, jak podávat hůlky na trati.
