Za československou reprezentaci odehrál 420 utkání, má stříbro z mistrovství Evropy 1967 a bronz z mistrovství Evropy 1969. Sedmkrát byl mistrem ligy, v roce 1965 hrál finále Poháru mistrů evropských zemí, o pět let později byl nejlepším střelcem mistrovství světa.
A v roce 2001 byl „Andrej“ Zídek vyhlášen československým basketbalistou 20. století. Právě slaví 75. narozeniny. Na svět přišel 8. února 1944.
Zídek se sice narodil v Praze, ale brzo se odstěhoval na venkov. „Tatínek a maminka dostudovali a dostali zaměstnání v Poběžovicích na Domažlicku,“ vyprávěl. „Takže jsem dětství prožil na venkově. Hráli jsme fotbal a volejbal, jezdili na kole. Byl jsem nejmladší ze tří sourozenců, tak jsem například musel dvakrát týdně vstávat ve čtyři hodiny a jít vystát frontu na maso.“
Během studia stavební průmyslovky v Plzni začal již tehdy vytáhlý Zídek hrát basketbal za dorostence Škody Plzeň. Problémy měl ale s botami. „Měl jsem nohy ‚padesátky‘, první měsíc nebyly basketbalové boty, hrál jsem bos. Soupeři tu slabinu rychle vycítili a dost mi dupali po prstech.“
Již po roce se dostal do juniorské reprezentace a hrál na mistrovství Evropy, kde byl vyhlášen nejlepším hráčem.
Největší hvězdy Slavie VŠ Praha v šedesátých let během focení pro časopis Stadion. Zleva Jiří Zedníček, Jiří Růžička, Bohumil Tomášek a Jiří Zídek.
Když nastoupil na pražskou Fakultu tělesné výchovy a sportu, přešel do VŠ Praha. „Byli jsme sedmkrát mistry ligy, šestkrát druzí. Tahali jsme se tradičně s Brnem. Každý rok jsme hráli evropské poháry proti profesionálům ze Španělska, Itálie a proti nabitým Rusům z CSKA Moskva, což byl vlastně reprezentační tým SSSR.“
V roce 1966 prohrály VŠ Praha ve finále Poháru mistrů evropských zemí v Miláně s tamní Olimpií (tehdy pod sponzorským jménem Simmenthal) o tři body. „Po tomto finále za mnou přišli skauti z Boston Celtics, že už pro mě mají letenku do americké NBA. Dojel jsem až na letiště. Jenomže jsem tady měl rodinu, bylo mi jasné, že dostat ji za mnou ven bude strašná práce, že komunistické úřady zkusí všemožnou šikanu, tak jsem to zrušil a vrátil se za železnou oponu,“ vzpomínal.
Celtics pro něj měli údajně připravenu pětiletou smlouvu na tehdy výjimečných 750 000 dolarů. V letech 1968 až 1976 do Bostonu putovalo pět titulů NBA - při Zídkově basketbalové dlouhověkosti, ještě po sedmdesátce hrál v nejnižších pražských soutěžích, není těžké představit, že mohl být na hřišti u všech.
Místo toho zůstal věrný Praze a mohl si zahrát i jedno z nejslavnějších basketbalových utkání všech dob. Finále Poháru vítězů pohárů 1968 v Aténách před mnohohlavou a bouřlivou kulisou. Tehdy ještě Češi prohráli.
Byl pozdní večer, čtvrtý apríl 1968. Basketbalisté AEK Atény hostili ve finále Poháru vítězů poháru Slavii VŠ Praha, dnešní USK. Na stadionu Panathinaiko bylo 80 000 diváků.
V roce 1969 si populární „Vejšky“ rok starou porážku vynahradily. Pohár vítězů pohárů ovládly, když ve finále ve Vídni senzačně zdolaly Dinamo Tbilisi, mistra SSSR.
O excelentního střelce, jenž dokázal dát v ligovém utkání i 68 bodů, byl zájem po celém světě. Ale ani kluby jako Real Madrid či italský Milán u představitelů domácí tělovýchovy nepochodily.
V reprezentaci debutoval Zídek v roce 1965 a v letech 1967 a 1969 pomohl vybojovat stříbrné a bronzové medaile z ME. O rok později se stal nejlepším střelcem na světovém šampionátu v Jugoslávii, kde dosáhl národní tým šestým místem zatím nejlepšího výsledku. Zahrál si i na olympiádě v Mnichově, kde skončili v roce 1972 Čechoslováci osmí.
Kromě VŠ Praha působil v rámci vojny také v Dukle Olomouc, ve slovenských Košicích, jako hrající kouč na sklonku vrcholové dráhy tři roky ve Finsku, kde měl průměr 43 nastřílených bodů za zápas.
Své zkušenosti poté předával mladším na trenérské lavičce ve VŠ Praha (dnes USK Praha), Vyšehradu či Spartě, řadu let působil také u reprezentace jako asistent hlavního kouče Jana Bobrovského.
Jiří Zídek mladší a Jiří Zídek starší na pražském Final Four Euroligy v roce 2006
Životní osudy mu zkřížila zákeřná choroba, která mu v roce 1987 vzala manželku Marii, dřívější pivotku bratislavské Lokomotivy: „Byla to rána, ale na boha se zlobit nemůžu, přestože si bere tak skvělé lidi. Někdo má čáru života kratší.“
O pár let později se oženil znovu, s manželkou Helenou má už třetího syna Tomáše.
Z prvního manželství má totiž dva syny, Jana a Jiřího, jenž to dotáhl jako vůbec první Čech do slavné NBA. Jiří Zídek mladší je ještě o šest centimetrů vyšší než otec, s UCLA zvítězil v univerzitní NCAA, poté hrál tři roky v NBA a následně zářil i v Evropě, kde s litevským Žalgirisem Kaunas vyhrál Euroligu.
