„Svaz nás svým jednáním omezuje při jednání s partnery,“ řekl David Trávníček, šéf Sport Investu, který Ledeckou zastupuje. „Chceme mít právo uzavřít smlouvy o využití reklamních ploch na sportovním vybavení dle svého uvážení v plném rozsahu. Aby se Ester nemusela podvolovat rozhodnutí svazu.“
S tím tým Ledecké narazil.
Každý sportovní svaz, nejen v Česku, si hlídá, aby osobní partneři závodníků nebyli v konfliktu s partnery svazu. Například pokud má svaz za hlavního partnera automobilku, nemůže mít závodnice na rameni logo jiné automobilky. Tyto věci jsou v reprezentačních smlouvách po celém světě důkladně ošetřeny.
Proto Svaz lyžařů ČR chce sponzory Ledecké schvalovat.
„Je to o dohodě. Když partneři nejsou v konfliktu, jsou pro nás všichni přijatelní,“ říká Jakub Čeřovský, generální sekretář lyžařů.
Sport Invest naopak tvrdí, že pokud tato podmínka nezmizí, smlouvu Ledecká nepodepíše.
Bitvy o reprezentační smlouvy předních sportovců bývají tvrdé a podle těch, kteří se jich v minulosti zúčastnili, při nich nezřídka dochází k hádkám a osočování. Tento týden Dánská fotbalová asociace nenominovala k zápasu Ligy národů své elitní hráče, protože ti na podmínky smlouvy nepřistoupili. Vleklý a tuhý boj o logo svého partnera Red Bull sváděl loni s norskou asociací i olympijský medailista v lyžování Kristoferssen, přičemž v jednu chvíli hrozilo, že přijde o sezonu.
Též současná kauza Ledecké je soubojem mocných, při němž padají ostrá slova.„Došlo na vyhrožování ze strany svazu. To je bizarní a nehorázná záležitost,“ pronesl Janek Ledecký, otec lyžařky. Prezident svazu Lukáš Sobotka naopak hovořil o „bezprecedentní lži“ ze strany Sport Investu. Ledecký vyzval Sobotku k odstoupení.
Tvrzení stojí proti tvrzení. Hraje se i na emoce národa a prostředníkem se stávají média. Není to čistá hra. Jde o tvrdý byznys.
Ledecký poukazuje, jak od dětství přípravu své dcery financoval. Svaz kontruje, že v posledních čtyřech letech obdržela ze zdrojů svazu, Dukly a ČOV 11,5 milionu korun. Sport Invest připomíná: „Musí mít další partnery, aby konkurovala světu.“
Každá ze stran má svoji pravdu. Ledecká dostala k vlastnímu využití 300 cm2 na lyžařské výstroji a výzbroji. Zbylých 280 cm² připadá svazu, částečně i na základě pravidla FIS. Svaz vyzdvihuje, že tak velký procentuální rozměr neměl pro sebe k dispozici žádný jiný český lyžař, včetně Neumannové či Strachové. Tvrdí, že finance z prodeje svazových log míní použít pro růst mládeže.
Smlouvu, na jejímž základě získá Ledecká na sezonu od zmíněných tří subjektů 5,6 milionu korun plus část reklamní plochy, považuje svaz za vyváženou.
Pravda Sport Investu je samozřejmě jiná: částka, kterou svaz vyhlásil do světa, se podle agentury liší od jejich vyúčtování - a nestačí na financování celé sezony. „Na vrcholné úrovni provozuje Ester dva sporty, dvě odlišné disciplíny. Cestuje, má dvojnásobné množství trenérů,“ řekl Trávníček.
Kdyby k podpisu smlouvy nedošlo, poraženi budou všichni. Svaz by se rázem ocitl na pranýři veřejnosti, že připravil zemi o obrovskou hvězdu. Lyžařčin otec už vyřkl: „Když to jinak nepůjde, bude Ester jezdit mimo svaz, za jinou zemi.“
Ester Ledecká je mladou ženou žijící v jakési bublině, obsahující především její sport. Komunikace s ní není vždy jednoduchá, jak pochopil na hrách v Koreji také Český olympijský výbor. Její finance řeší rodiče a Sport Invest, ona chce pouze trénovat a závodit a mít kolem sebe svůj realizační tým.
Kdyby nepodepsala, se závody může být na rok utrum.
Taková jsou pravidla FIS. Pokud by chtěla získat licenci jiné země, potřebovala by souhlas českého svazu, jinak nesmí startovat 12 měsíců od konce minulé sezony.
U olympijských her dokonce platí, že musí uplynout tři roky od startu za předchozí zemi, jestliže národní olympijské výbory obou zemí nesouhlasí s výjimkou.
„Jsme přesvědčeni, že bude dál reprezentovat Česko,“ říká Trávníček.
V tom případě je nutné najít kompromis. Když budou obě strany tvrdošíjně trvat na současných pozicích, je nedosažitelný.