Jaká tedy byla vaše příprava?
Jako každý rok náročná. Zdravotně jsem žádný zásadní problém neměl, nic mě nehendikepovalo. Měl jsem jen takové období, kdy na mě sedla únava, ve které jsem se trochu utápěl. Ale to je pořád lepší než nějaké zranění, úraz, což se mi naštěstí vyhnulo. S únavou jsem se trochu pral, ale jinak byla příprava dobrá.
Musel jste v přípravě kvůli té únavě něco omezit?
Trochu jsme museli improvizovat a upravovat tréninky, abych se z toho vyhrabal.
A vyhrabal? Jak se před prvním startem sezony cítíte?
Těžko říct. Asi se mi z té podzimní únavy bohužel nepodařilo dostat tak, abych si řekl, že se mi jezdí fajn. Ale podzimní testy ve finále nebyly špatné. Snad to jsou jen takové subjektivní pocity a bude to dobrý.
Někdy to tak přece je, že se člověk necítí nejlíp, ale výsledky pak stejně má.
Přesně tak. Na pocity se nedá úplně dát, pokaždé je to jinak. Občas se člověk cítí vyloženě na prd a ve finále zajede super závod. Jindy se cítí výborně a nic z toho není. Pocity někdy nejsou úplně směrodatné.
Co nějaký předsezonní experiment v přípravě? Proběhl?
Asi nedokážu identifikovat nic, co bych si troufnul označit jako experiment před olympiádou. Všechno probíhalo standardně, žádné drastické změny nenastaly.
Soutěž o cenyTipujte nejlepší biatlonové střelce
|
Ani jste na ničem během přípravy nepracoval víc než obvykle?
Pořád je na čem pracovat. To, že jsme před rokem říkali, že se soustředíme hodně na střelbu, tak ano, v tu chvíli byla doba, kdy jsme zjistili, že nás tam tlačí pata. Že jsme pomalí na střelnici a svět nám tam dává víc, než je zdrávo. Proto jsme se snažili zrychlit a v tom trendu pokračujeme. Pak je tam spousta dalších drobných věcí, které se člověk snaží pilovat. Ale není to tak, že bych se soustředil jeden rok na střelbu, druhý zase na techniku. Všechno to jde ruku v ruce a musíte se soustředit na všechno.
Jak moc velkou pomocí bude pro vás během sezony kamion, který česká reprezentace koupila pro servismany?
Když to pomůže servisu a zázemí kolem, bude to i velká pomoc pro nás, závodníky. My jsme ti, kdo na těch lyžích musí jet. Ale z několika ohledů je to fajn věc.
Třeba?
Šetří to materiál. Lyže se nemusí pokaždé balit a přenášet v nějakých stojanech, vacích, kde trpí. Jasně, i teď je tam nějaké delší cestování třeba do Jižní Koreje, kde stejně budou muset lyže odcestovat letecky, ale jinak většinu sezony budou chráněné v kamionu. Další super věc je ta, že kamion servisákům ušetří spoustu práce. Nemusí pokaždé vybalovat lyže do buněk, když přijedou a ten ušetřený čas mohou věnovat testování, kterého stihnou víc. Nebudou ani tak unavení z vybalování, z řízení. Po všech stránkách je to pozitivní věc, moc negativ to nemá. Snad se nám to nikde nevyklopí. Stálo to nějaké peníze, ale je to věc, do které se vyplatilo investovat.
Co vaše dovolená? Byla vůbec nějaká v létě?
Byla na jaře, kdy jsme s manželkou a dcerou byli na Havaji trochu se ohřát a užít si to. Pak ještě v průběhu léta a na podzim jsem rodinku stihl vzít do Itálie, kde jsem si zase splnil takové ty svoje skákací resty (base jumping). Bylo to fajn namixované.
Teď vás čeká první kolo Světového poháru v Östersundu. Už cítíte předstartovní nervozitu?
Dá se říct, že jo. Každý závodník ten začátek sezony tak nějak očekává. Nemáte moc srovnání se světem, nevíte, jak na tom jste. Nějaká nervozita určitě je.
Cítíte i z fanoušků, že už teď biatlon prožívají víc a víc vám přejí, protože je olympijská sezona?
Asi žádný zásadní rozdíl v tomhle ohledu necítím. Nějaká zmínka na olympiádu občas proběhne, lidi ví, že se koná v letošní sezoně. Ale to nadšení z biatlonu trvá už pět let. Proto se nedá říct, že by to letos bylo o moc větší.
