V Olomouci se představí jedenatřicetiletá cyklistická superstar z Belgie, která už ve své kariéře vyhrála přes sto padesát závodů – Sven Nijs, úřadující světový šampion, mistr světa v cyklokrosu z roku 2005 a dvojnásobný celkový vítěz Světového poháru.
Takové jsou plány olomouckého cyklokrosaře Emila Hekeleho, který závody pořádá. Na 21. září už má dokonce smluvně potvrzené velká jména světového cyklokrosu.
„Jet by měla kompletní česká špička plus desítka elitních světových závodníků, z nichž jedničkou bude bezesporu Belgičan Sven Nijs,“ říká a upozorňuje, že už podvanácté se zároveň 2. listopadu pojede závod Grand Prix v Lošticích, který bude taky zařazený do prestižní série Světového poháru druhé kategorie v cyklokrosu.
Kde v Olomouci by se mělo závodit?
Mám tři vytipovaná místa. Prvním je nádherný areál u Hradiska, kde je dlouhá silnice, je to u vody, kousek parku i louka. Druhý je Tabulový vrch, kde by to bylo trošku složitější, protože by se to muselo poorat a povláčet, aby se terén trochu srovnal. Teď jsem nově přišel na Bezručovy sady u Tržnice, to je moc krásný areál, ale bylo by tam potřeba povolení města. Mluvil jsem s Romanem Brandýsem, který v Olomouci dělal cyklistické závody před deseti lety, a jemu tuto lokalitu tehdy město nepovolilo.
Ale cyklokros v centru města, to zní mimořádně zajímavě.
Myslím, že by to bylo pro lidi hodně atraktivní, asi nejlepší. Navíc celá trať je pěkně přehledná. V tom velkém parku je silnice, stezky i tráva. Nebylo by tam potřeba nic dělat, terén je hezky členitý. Jen by se vytyčila trať.
Máte na výběr místa odhad? Podle čeho se rozhodujete?
Nazávodil jsem se už hodně, zkušenosti mám. Třináct let působím v profesionálním cyklokrosovém pelotonu, z toho chci těžit.
Kolik lidí by mohlo na závody přijít?
Deset tisíc určitě. Rád bych tomu udělal velkou propagaci, taková akce si ji určitě zaslouží. Chci se zaměřit hlavně na lidi z regionu, širokou veřejnost, aby měli šanci vidět na vlastní oči sport, který sledují jen v televizi. Z Prahy nebo z Aše přijedou cyklističtí fanoušci, kteří ale mají hodně zdrojů, kde se o závodech dozvědět.
|
Kdo přijede? Kompletní česká špička: Petr Dlask, Zdeněk Štybar, Zdeněk Mlynář, Radomír Šimůnek, Kamil Ausbuher a další. Desítka elitních světových závodníků: úřadující mistr světa Sven Nijs (Belgie), v jednání jsou Richard Grenendal (Holandsko), Christian Heule a Simon Zahner (Švýcarsko), David Derepas (Francie), Joachim Parbo (Dánsko), Johannes Sickmueller a Philipp Walsleben (Německo). O pořadateli Třicetiletý cyklokrosař z Loštic závodí od devíti let, v sedmnácti začal v rámci vojny jezdit za Duklu Praha, kde získal profesionální smlouvu. Později se vrátil do Olomouce, v pětadvaceti na dva roky kariéru přerušil. Do letošní sezony oblékal barvy vlastního Zekof Teamu, který založil v roce 2004. |
Co všechno je ještě potřeba splnit, aby se závody na Hané opravdu objevily?
Hlavní podmínkou bylo podání žádosti Mezinárodní cyklistické unii UCI do 15. prosince, což jsem splnil. No a pak zajištění trati, její vytyčení, různá povolení, pozvání závodníků a jejich zabezpečení, propagace závodů. Chtěl bych do závodů výrazně zapojit město Olomouc a Olomoucký kraj.
Měla by se ze závodů stát tradice?
Zatím je to věc těchto dvou závodů, do budoucna se ale nestraním toho udělat třeba prestižní pohár šesti, sedmi závodů. Klidně po celé republice. Pokud ale budou akce zajímavé pro partnery i diváky. Myslím si ale, že je potřeba přivést cyklokros do měst. Zatím chodí jen opravdoví cyklokrosoví nadšenci. To je škoda. Třeba v Belgii je to úplně jiné. Cyklokros je ohromně populární, ať se jede ve městě nebo na vesnici. Češi přitom ví, co to je kolo, vždyť na bike-maratony je všude přes tisíc lidí na startu.
Budete při závodech pobíhat za páskou s vysílačkou, nebo sednete na kolo?
To ještě nevím. Jednám teď se sponzory o vytvoření závodního týmu pro příští sezonu a pokud se to povede, tak se akce sám aktivně zúčastním. Závod totiž nebudu zabezpečovat sám, o organizaci se bude starat celý tým lidí.
Jakou jste letos zažil sezonu?
Není to takové, jako bývalo v minulosti. Letos jsem neměl prostředky, jaké by byly potřeba. Proto už nejezdím jako profesionál, ale jako amatér. Chodím do práce a při tom závodím. Ale pokud seženu sponzory pro sezonu, rád bych to znovu rozjel ve velkém. Když se to nepovede, tak skončím.
Daří se vám skloubit tréninky a práci?
Moc to zkombinovat nejde. Od rána do večera jsem pryč. Trénuju totiž před prací i po ní, ale zároveň nemám čas se tomu věnovat tolik, jako by bylo potřeba. Je to tak třicet procent.
Kde trénujete?
Jsem rodák z Loštic, ale bydlím v Olomouci, takže trénuju po okolí.
Sám?
Ano. Profík, který zná své tělo, už po tolika letech nepotřebuje trénovat s někým. Navíc už jsem zažil, že jsem se domluvil se skupinou lidí, kde byly tak prestižní typy, že daly všechno do tréninku a v závodech jim to pak nejelo.
Říkáte, že pokud byste partnery získal, rád byste rozjel závodění znovu ve velkém. Co by to znamenalo?
Chtěl bych tým rozšířit na tři, čtyři profesionály, kteří by jezdili na republikové závody i na jednotlivé podniky Světového poháru. Mám v hledáčku jména jako Martin Bína, Ondřej Lukeš, Honza Chrobák. To jsou závodníci, kteří už mají ve vizitce velké úspěchy a účastní se světových pohárů.
 Sven Nijs se raduje z vítězství ve druhém závodě Světového poháru v Táboře. |
