Takhle si Vondroušová úvod kariéry ve Fed Cupu nepředstavovala. Mohutná Američanka vtrhla na kurt s neskutečnou vervou. Občas na radu své babičky předstírá pohodu a sebevědomí. Tentokrát nic předstírat nemusela.
Spustila palbu a Češka se proměnila v nebohou oběť vydanou na milost sokyni. Většina diváků jásala, skandování „Let’s go, Coco!“ se jim pěkně rýmovalo.
Zpravodajství ze sobotních dvouher |
Vandewegheová od stavu 1:1 posbírala sedm gamů v řadě, vedla 6:1 a 2:0. Vondroušová se však nevzdala a využila jejího polevení. Vytasila pár přesných stopbalů, dotáhla na 3:3 a pak ještě na 4:5. Na domácí jedničku to však nestačilo. Poslední return poslala forhendem do sítě a bylo hotovo: 1:6, 4:6.
Vandewegheová pobízela publikum k aplausu, gesty naznačovala, že ho neslyší. Vondroušové pak ani neodpověděla na gratulaci.
S jakou náladou jste nastupovala na dvorec, Markéto?
Byla jsem hodně nervózní. Soupeřka mě hrozně hnala, zahrála docela dobrý zápas. Hlavně v prvním setu mi nedala šanci dostat se do hry, dobře servírovala. Až ve druhém začala víc kazit, takže se průběh vyrovnal.
Vypadala jste trochu zatažená. Nešvihala jste uvolněně. Jak moc vás svazovala tréma?
No, měla jsem problémy s jejím servisem, který mi skákal hodně vysoko. Nepouštěla mě do výměn, takže jsem dlouho nebyla rozehraná. Hodně míčů zabíjela. Ve druhém setu jsem se trošku uvolnila a hrála svoji hru. Kdybychom se dostaly do třetího setu, bylo by to ještě lepší.
Co vám letělo hlavou, když Američanka zakončila každou výměnu vítězným úderem, nebo chybou?
Říkala jsem si, že musí začít víc kazit. Věděla jsem, co mě čeká. Strašně to střílí. Když jí míče padaly do kurtu, nemohla jsem nic dělat. Snažila jsem se vrátit, co jsem mohla. Ale bylo to těžké.
Setkala jste se v kariéře se ženou, která dává větší rány?
Pár holek to pálilo podobně, ale určitě víc kazily a hůř podávaly. Coco navíc sázela balony až k základní lajně, takže mi padaly pod nohy, nemohla jsem do nich jít.
Pořadatelé udělali ze zápasu trochu větší show, než je třeba v Evropě zvykem. Jak jste se zvládala soustředit?
Bylo to těžké. Někteří diváci se chovali docela divně, mezi prvním a druhým servisem vydávali různé zvuky.
Jak vám pomohla podpora týmu a rady kapitána na lavičce?
Bylo to příjemné. Ostatní mi fandili, kapitán měl dobré postřehy. Povzbuzuje za každé situace. Když mě ve druhém setu brejkla, říkala jsem si, že je to docela blbý. A on povídá: „Tak ji brejkneš zpátky, no.“
V hledišti bylo docela dost českých vlajek, všimla jste si?
Ano! Atmosféra byla super. Nečekala jsem, že dorazí tolik Čechů.
Potěšilo vás, že jste semifinalistku Australian Open naštvala tak, že praštila o kurt raketou?
Jo, aspoň něco. Ona se chová trošku divně. I na konci tam hrála zbytečné divadlo.
V jednu chvíli působila nervně. Litujete toho, že se vám nepovedlo jít ve druhém setu do vedení 4:3?
Já nevěděla, co od ní mám čekat. Jednou zahrála skvěle, pak vyhodila hned první úder dva metry do autu.
Ona vám na závěr neřekla ani slovo, když jste jí gratulovala u sítě, že?
Ne, nic. Ani se na mě nepodívala a šla.
Co si z takového utkání odnesete?
Beru ho jako velkou zkušenost. Přišla na nás spousta lidí. Ona je dobrá hráčka. Druhý set byl o pár míčích, takže se to mohlo otočit. Poslední game skvěle zapodávala, takže jsem neměla moc šanci. Škoda, že jsem sama trochu líp neservírovala.
Jak se umíte vypořádat s porážkami? Dokážete rychle zapomenout?
Mrzí mě to. Snažím se soustředit na další zápas. Nebyla to snadná premiéra. Nehrála jsem úplně špatně, takže na dnešek budu vzpomínat v dobrém.
Jak se těšíte na fandění Kateřině Siniakové? Pomůže vám zahnat smutek?
Jo, Katce moc přeju. Věřím, že to zvládne. Hned půjdu na tribunu, abych ji podpořila.
