"Uspět je čím dál tím těžší. Přibývají mi roky a mladí se tlačí nahoru. Je to sice náročnější, ale o to víc mě každý úspěch potěší," přiznal Korbel po závěrečné výhře 4:2 nad Martinem Olejníkem.
Finále bylo dramatické, vy jste si ale stěžoval, že kvalitu turnaje ovlivnil povrch v hale.
Balónek si občas dělal, co chtěl. Je to dané palubovkou, hracími stoly i i kvalitou míčků. Organizátoři udělali maximum, podobné potíže míváme všude po světě. Úrovni finále to samozřejmě uškodilo. Oba jindy dokážeme udržet míček dlouho na stole a výměmy mohly být ještě hezčí.
V čem je hlavní rozdíl mezi podmínkami na stolní tenis u nás a v Německu, kde v současnosti hrajete?
Především se tam vůbec nehraje na parketách.
Proč na nich nehrajete rádi?
Každá parketa je jiná. Jedna tvrdší, druhá měkčí. Stůl pak není rovný a balónek zvláštně skáče.
S příjmem jste měli problémy oba dva. Co tedy utkání rozhodlo?
Kdo byl aktivnější a dostal se do útoku, ten se rychle ujal vedení.
Vám navíc vycházely závěry setů.
Nejen ve finále, ale v celém turnaji. Dramatických koncovek jsem odehrál spoustu a dařilo se mi v nich. Snad díky větší koncentraci.
Celou dobu jste byl hodně soustředěný. Je pro vás takový turnaj náročnější fyzicky nebo psychicky?
Psychika dostane zabrat mnohem víc. A když jsou problémy s odskokem míčku, jako to bylo v Hluku, musím se koncentrovat o to víc. Já navíc hrál dvouhry i čtyřhry, takže jsem pomalu neměl čas ani na jídlo.
Aspoň výsledky jste ale určitě sledovat stihl. Co vás v nich zaujalo?
Velmi brzy vypadl Josef Plachý, který hrál moc dobře celou sezonu. Mladí kluci Tomáš Pavelka a Marek Klásek taky brzy dohráli. Skončili v prvním či druhém kole. Tak rychlý konec jsem nečekal.
