"Evropský pohár jsme nezavrhli, ale ještě jsme účast ani důkladně neprobírali," uvedl prezident HC Gumárny Zubří Jiří Janošek.
Poslední zuberské vystoupení v evropské soutěži se datuje do sezony 1997/98, kdy tým bojoval v základní skupině Ligy mistrů. Po letošním stříbru má klub nárok na Pohár PVP. Rozhodnutí musí padnout do poloviny června.
"Máme chuť si evropský pohár zahrát, ale musíme zvážit všechny plusy a minusy," upozornil Janošek.
Jaké jsou plusy? V náročných pohárových zápasech hráči získají důležité zkušenosti, které mohou využít ve vypjatých bitvách domácího play-off. Trenér Ivan Hargaš často mluví o tom, že výchova nadějných hráčů v Zubří by měla mít návaznost také v evropské soutěži.
"V Zubří vyrůstají kvalitní hráči, ale potřebovali by, aby rostli i díky evropským pohárům," tvrdí Hargaš.
"Ve finále se jasně projevilo, že tým bez zkušeností z evropských pohárů je v nevýhodě," potvrdil kouč mistrovské Karviné Jiří Kekrt.
Argumenty na misce minusů ovšem také nejsou nezanedbatelné. Hlavním problémem je finanční náročnost. Kluby musí za účast v soutěži zaplatit (loni to bylo necelých 11 tisíc korun za každé kolo), veškeré náklady jdou na jejich vrub.
"Od domácího svazu nemůžeme čekat žádnou podporu, všechno si musíme pokrýt z vlastních zdrojů," poznamenal Janošek.
Paradoxní je, že velkou roli ve výši nákladů sehraje Štěstěna. Záleží totiž na losu. Pokud českému týmu přidělí soupeře z okolních zemí, může si výskat. Ale pokud poletí na druhý konec Evropy, nastávají problémy.
"První kolo se soupeřem třeba ze Slovenska se dá zvládnout za padesát tisíc. Ale výlet například do ukrajinského Doněcku přijde na půl milionu," podotkl šéf Zubří.
