Čtyřiadvacetiletý překážkář s aktuálně zřejmě životní formou měl být jednou z ozdob pražského Mítinku světových hvězd.
V O2 Areně se sice objevil, ale divákům se musel pro svalové zranění omluvit. "Nemělo cenu riskovat. Kdybych to zkusil, mohl bych možná na Turín rovnou zapomenout," řekl Svoboda.
Zranění zadního stehenního svalu si přivodil před dvěma týdny před finálovým během na mítinku v Düsseldorfu. Na tomtéž mítinku překonal v rozběhu časem 7,55 dvacet let starý český rekord.
"Stále pořádně nevím, co mi je. Stále nevím, co mám od té nohy čekat. "Zda je ten sval urvaný, nebo natažený."
Jeho start je tak stále ohrožen. "Ale docent Kolář mi řekl, že na 60 procent do Turína odjedu," prohlásil.
Svobodovy letošní časy by ho v Itálii měly řadit k českým medailovým nadějím. "Ale Evropu nikdo nevyhrává svým nejlepším výkonem. Tam je to o tom, kdo uspořádá vyrovnanou výkonnost po tři běhy. Není to o nejrychlejším, ale nejlepším."
Přesto by ho neúčast na vrcholu halové sezony velmi mrzela. "Šel jsem tři závody a všude jsem si dal osobní rekord. Poslední závod jsem pak zakončil rekordem českým, přestože jsem byl na poslední překážce poslední. Jestli do Turína odjedu a budu stoprocentně fit, budu myslet na medaili. Pokud ne, asi bych se odstřelil," zažertoval.
Do té doby se bude udržovat takzvaným krokodýlím tréninkem. "Poběhávám, posiluji, ale na překážkách jsem od Düsseldorfu nebyl."
Nemá strach, že by životní formu mohl ztratit. Po olympiádě jsem také skoro vůbec netrénoval a na Světovém atletickém finále ve Stuttgartu jsem pak doběhl druhý," uzavřel.
