Zbývalo 44 vteřin před koncem najíždí rozehrávačka Bednářová v rychlém kontru pod maďarský koš. Je sice faulována, ale ještě stihne vystřelit. Míč obkrouží obroučku - a vypadává ven. V tu chvíli mají Pražanky nastříleno 97 bodů, tříbodová akce ale nevyšla.
Nelze ale vinit Bednářovou, ta pro stovku už tak udělala dost. V závěrečných minutách sázela trojky jako stroj. První, druhá, třetí. Dělilo je všehovšudy jedna minuta a 43 vteřin. Chvilku předtím se trefila za dva body, v závěru dala jednu ze dvou šestek. Dohromady rychlých 12 bodů.
Konečně, chce se dodat. Vždyť někdejší vyhlášená kanonýrka se v USK nechávala zastínit jinými. "Zatím jsem v Eurolize hrála vždycky jen ve velmi krátkých časových intervalech a do střelby jsem se vůbec nedostávala," poznamenala po zápase se Šoproní.
A měla jistě pravdu. Středečních 15 minut bylo jejím letošním maximem. Do té doby osobním statistikám vládla čísla proti Rivasu Madrid: 12 minut a 7 bodů.
Spolehlivost sama, říká o ní kouč Lubor Blažek. Jenže tentokrát to byla přece jen o fous lepší Bednářová. Říkala si o míče do střeleckých pozic. "Dostala jsem šanci taky na dvojce a to mi sedí víc. Nebudu to zapírat," připouští sama hráčka. Neztratila se ale ani při zastupování rozehrávačské jedničky Lindsay Whalenové.
Jako by osmadvacetiletá Češka chtěla potvrdit svá den stará slova poté, co se objevila v širší nominaci pro mistrovství světa. Ano, je to motivace do další práce, přiznala tehdy.
Jen ty dvě ztráty kdyby nebyly... Á propos, ztráty. Tradiční téma pražských tréninků. To ztracené míče zapříčinily, že zápas nebyl ještě jednoznačnější záležitostí a že USK po první čtvrtině prohrával.
"Za první poločas jsme jich měly jedenáct, to je velké číslo. Pak jsme ale postavili zónovou obranu a do ní hrála Šoproň velmi špatně," oddechla si Bednářová.
