"Jsem odhodlaná," hlásila dvacetiletá atletka. "A k těm spekulacím - nevím, kdo se snaží vyvolat dojem, že připravená nejsem. Makala jsem a ve formě jsem."
Ve čtvrtek nastoupí ve čtvrtém rozběhu, další den ji (snad) čeká semifinále, boj o zlato (pokud se dostane tak daleko) je na programu jako předposlední disciplína šampionátu v neděli.
"Osmistovka je zrádná," upozornila. "Může se běžet naplno, pomalu. Záleží, jak silní jste psychicky."
Ještě víc možná bude záležet na fyzické kondici. A u Semenyaové je otázka, jestli se vůbec dokáže dostat do cíle v čase pod dvě minuty. To se jí v letošních třinácti startech podařilo jen dvakrát. Navíc z nedávné univerziády v Číně odstoupila kvůli bolestem zad.
A v Tegu to nebude mít s obhajobou jednoduché. Narazí na někdejší šampionku - Keňanku Jepkosgeiovou, halovou mistryni světa Savinovovou z Ruska nebo Britku Meadowsovou, bronzovou z Berlína.
Letošním maximem Jihoafričanky je čas 1:58,61 minuty z Osla, se kterým je až dvacátá v tabulkách. Přitom osobák má o víc než tři sekundy rychlejší. "Obhajoba není nikdy jednoduchá," je si vědoma studentka univerzity v Pretorii.
Jihoafričanka před dvěma lety v Berlíně dosprintovala pro korunu a hned ji vtáhl vír pochybností: Je to vůbec žena? Na veřejnost pak unikly výsledky testů provedených po Berlíně, které zjistily, že je hermafrodit.
Tento incident přiměl Mezinárodní atletickou federaci IAAF upravit pravidla ohledně pohlaví, v dubnu pak vydat směrnici, která postihuje kategorii ženských atletek s nadměrným množstvím mužských hormonů, s poruchou zvanou hyperandrogenismus.
Vinou dlouhých sporů a vyšetřování pohlaví nesměla Semenyaová až do července 2010 na stadiony. Teď je ale zpět, v Tegu už jako očištěná a s posvěcením IAAF, že závodit smí. "Nebylo jednoduché se po zákazu startů vrátit," přiznávala. "Ale bylo to mým hlavním cílem."
