„Kněžna“ Lenka, která z lavičky vládne mužům
Je stejně zvláštní, že v zemi, která se ve svých pověstech upíná ke kněžně Libuši, to „tabu“ padlo teprve loni. To když se Lenka Bartošová, trenérka českolipských florbalistů, stala první ženou, která v Česku vede mužský tým v nejvyšší soutěži.
Tedy první, která mu skutečně velí, a nejde jen o papírovou habaďuru, jak tomu bylo před osmi lety. Tehdy Veroniku Wiednerovou jmenovali trenérkou brněnských basketbalistů, leč bylo to spíš formálně. Tým koučovali její dva asistenti, jenže jen ona měla potřebnou licenci A.
„U ženských potřebujete být spíš psychologem než trenérem,“ říkala Bartošová v MF DNES. A pro stránky florbalového svazu přidala: „Na každou svěřenkyni musíte mluvit úplně jinak a každá vám i jinak zareaguje. U mužů tomu tak není. Když zařvete na ně, tak vám neutečou nebo se před vámi nerozbrečí, v tom je to lehčí.“
Lenka Bartošová spojila s florbalem celý život. Velkých úspěchů dosáhla jako hráčka Crazy Girls Liberec, muže České Lípy dovedla z baráže prvně v historii do domácí superligy.
Roky reprezentovala, má šest ligových titulů, pak se dala na trenéřinu. Velela ženám, pomáhala i u ženského nároďáku, ale taky stála na lavičce mužů Jablonce v nižší soutěži.
Před dvěma lety ji šéf florbalistů České Lípy „najal“, aby s týmem postoupila do nejvyšší soutěže. Na prvním turnaji to sice zaskřípalo, ale když si pak v kabině sjednala pořádek a hoši pochopili, že tato 38letá žena florbalu a taktice rozumí, tým se rozjel.
Skutečně postoupil mezi elitu, v premiérové sezoně skončil desátý a udržel se. Kněžna Lenka tak vládla mužům pevnou rukou.
Jak půvabná Češka prolomila americké ledy
Jejím sportem je bikini fitness, a tak - zvlášť jste-li muž - vás na první pohled zaujme půvab i poměrně svůdné fotografie, které sází na sociální sítě. A ač je Karolína Huvarová vystudovanou učitelkou, tak se s tím sama na svých stránkách nemaže: „Jak se holka z Ostravy dostala k tomu, že dělá trenérku v USA, a navíc dvaceti hokejistům? To je jasné, přece přes postel. Spím s trenérem.“
Karolína Huvarová
Ano, láska je mocná čarodějka a tahle třicetiletá slečna se i díky tomu tento měsíc stala první Evropankou, která v Americe vedla profesionální hokejový tým.
Má se to takto: jejím přítelem je André Niec, rovněž Čech, jenž koučuje tým Carolina Thunderbirds ve Federální hokejové lize, čtvrté nejvyšší americké soutěži. Na začátku sezony si však před sudími pustil pusu na špacír, dostal šestizápasový flastr a nesměl na střídačku. A jelikož jeho asistent hraje, hledal se někdo, kdo bude na střídačce velet.
Proč ale právě Huvarová?
Ta u týmu, ve kterém působí pět Čechů, už nějaký ten týden dělá kondiční trenérku. „Takže jsem byla jediná plnohodnotná náhrada - domluvím se s kluky z Evropy, znám Andrého systém a znám všechny hráče ze svých tréninků,“ vysvětlovala na svém facebookovém profilu.
Své úkoly na lavičce popsala pro Český rozhlas lakonicky: „Musela jsem třeba měnit pětky, a když jsme byli v oslabení, tak nahradit hráče nějakým jiným.“ Ale i když to může znít úsměvně, tak ve čtyřech zápasech, které odkoučovala (příteli byl trest snížen), třikrát zvítězila: „To je nejvyšší procentuální úspěšnost ženy v mužském americkém hokeji, což mě strašně těší. Jsem za tuto šanci a důvěru moc vděčná.“
Z prvního rande dojela na čtyřkolce až na Dakar
Už tu byla jedna žena, která ten závod - často označovaný za nejdrsnější motoristické klání na světě - dokázala vyhrát. Jenže Němka Jutta Kleinschmidtová, vítězka Dakaru v kategorii aut, je výjimkou potvrzující pravidlo.
Ač se ženy slavné rallye každý rok účastní, jde v celkovém počtu jen o mizivé procento. A tak není divu, že i když se jezdí už 40 let, tak cíl zatím spatřila jen jediná Češka, a to teprve letos v lednu.
„Potřebovala jsem dokázat něco nejen sobě, ale i všem těm, co mi nevěřili,“ říkala Olga Roučková, která obsadila 26. místo v kategorii čtyřkolek.
A přestože je to umístění mezi „poraženými“, stejně se domů vrátila s malým beduínem, který si odvážejí tři nejlepší. Roučková byla totiž třetí mezi ženami v kategorii čtyřkolek a motorek. „Dojely dvě motorkářky a já jako jediná čtyřkolkářka. Když mi beduínka dávali, tak jsem brečela a říkala, že chci jen medaili. Že mi to stačí.“
Je jí 34 let, závodí deset let. Do čtyřkolek se však zakoukala mnohem dřív - když šla v patnácti na první rande, přijel tehdejší přítel právě na čtyřkolce.
Začínala skromně. Na první závody jela rovnou na čtyřkolce, protože neměla na auto a vlek. Když byla rallye několikadenní, spávala pod širákem. Ale Dakar nebyla jednorázová záležitost - vrátí se sem v lednu. Už to však nebude na čtyřkolce. S navigátorem Danielem Zelenkou pojede v kategorii SxS s buggynou Can-Am Maverick.
