O vítězství Brňanek v domácí soutěži nepochybuje opravdu nikdo. Tento celek má však jinou prioritu. V Evropské lize touží po postupu do Final Four a tam chtějí bojovat o titul nejlepšího klubového družstva Evropy. Zatím suverénně vedou skupinu a jejich šance jsou veliké. Družstvo je velice dobře sestavené, prakticky nemá slabiny. Všem okolo tohoto družstva je třeba držet palce, aby jim vyšla forma na závěrečné boje.
Za družstvem Brna má suverénní postavení Přerov, opírající se o bývalé reprezentantky Valovou, Blažkovou, Bobrovskou. První čtyřku doplňují družstva Lachemy Brno a USK Praha. Obě družstva po létech stagnace se snaží dostat co nejvýše.
V druhé polovině poklidně bojují o umístění Trutnov, Kralupy a Strakonice. Poslední dvě družstva MG Praha a Kompresory řeší vlastně jedinou tajenku, na koho zbude Černý Petr.
Jak je tedy patrno, soutěž je značně nevyrovnaná, možnosti jednotlivých družstev předem dány. Momentální možnosti větší vyrovnanosti ligy pochmurné. Daleko závažnějším problémem je ale fakt, že ve většině klubů hrají prim starší zkušené hráčky, mladá generace má sice výrazné individuality, viz. Blahušková, Machová, ale je jich strašlivě málo.
Nenastane-li masivnější příliv mladé basketbalové krve do naší ligy, bude těžké úspěchy z let minulých obhájit. Trenérům Bobrovskému a Blažkovi se jistě podaří sestavit silný národní tým, ale za pár let po odchodu Vodičkové, Hamzové, Němcové... Byl bych rád, kdyby se moje černé prognózy nepotvrdily a český ženský basketbal svoje postavení vyspělé basketbalové země potvrdil i v budoucnu. Budu tržet palce.
