V poslední minutě prvního finále hokejové extraligy za stavu 3:2 pro Spartu vyzbylo střídání na její druhou pětku. Vsetínský gólman Čechmánek pelášil na střídačku a cestou rozmáchlými gesty naháněl na led šestého hráče. V křeči se hosté marně snažili probít do pásma. Střízlík Hlinka je u mantinelu chrabře zdržoval, pak stačil vystřídat a Broš za jásání publika a troubení klaksonů stvrdil sparťanské vítězství na 4:2. Řadě Zelenka, Hlinka, Žemlička střetnutí vůbec náramně sedlo. Bohatě splnila svou úlohu. Dravý kanonýr, hbitý čipera a prohnaný veterán nejvíce ovlivnili skóre i dění na ledě. Střelec Jiří Zelenka nejspíš rozhodl boj bekhendovou ránou na 3:2 po Žemličkově vyjížďce kolem Zubíčka a Zábranského. Jaroslav Hlinka zase pohotovou tečí na 1:1 napravil pokaženou šanci, po níž se Vsetín ujal vedení. "Hodně jsem si to vyčítal, jsem rád, že jsem to splatil," vydechl si po utkání. Zpravidla se potkávali s Paterovou reprezentační řadou a přehráli ji. Jednoduchými a plynulými akcemi v plné rychlosti pronikali před Čechmánka, hlavně tahoun Richard Žemlička čněl svým přehledem. Vsetínský trenér Tabara označil druhou sparťanskou formaci za "nejúdernější" a "Žemlovu pětku", třebaže centrem je Hlinka. "Vsetín mi sedí, není brutální a hraje normální hokej bez faulů," prohlásil bezmála šestatřicetiletý forvard Žemlička. Mistrovi dal v pěti utkáních tohoto ročníku pět branek. Ne nadarmo se na tribuně co chvíli rozvinul transparent s nápisem DÍKY RÍŠO! "Všiml jsem si ho při rozbruslení, ale zase jsem na něj brzo zapomněl. Ty lidi opravdu neznám," dušoval se.
10. dubna 2000
