Utěšoval ho jeho syn Lukáš. "To mě mrzí, přijela mi fandit dvě auta kamarádů z Opavy," litoval Holuša. Čtrnáctiletý Lukáš tušil, jak se jeho otec asi cítil.
Na letošním mistrovství České republiky žáků v Jablonci byl totiž diskvalifikován ze
závodu na 3 km chůze a tehdy se v roli utěšovatele ocitl otec.
V Paříži byl Holuša už na šestém světovém šampionátu. "Byl jsem připravený dobře, i počasí tomu přálo. Vyloženě jsem se těšil, byl jsem nažhaven. Teď nejsem schopný vymyslet větu, jsem na dně," hlesl šestnáctý chodec z olympijských her v Sydney.
"Je to kopanec, už to muselo přijít. Před olympiádou s technikou něco uděláme. Z tohoto hlediska mu to jen prospěje," myslel si trenér kouč Ivo Piták.
Od začátku se Holuša nechytl žádné skupiny, což byla podle jeho slov chyba. Po osmi kilometrech se snažil dotáhnout.
"Ale z ničeho nic jsem viděl na tabuli dvě červené. Okamžitě jsem se zpotil. Povedlo se mi tu skupinu dojít a vidím na tabuli tři. Už jsem jenom čekal, kdy mě vyvede z trati vrchní sudí," popsal chvíli, kterou v životě na takové soutěži nezažil.
"Rozhodčí nasadili tvrdý metr. Diskvalifikovali velké procento, přitom ta trať není obtížná na techniku," říkal. Holuša žije v Brance u Opavy, vesnici s tisíci obyvateli, kde občas i chodí.
"Někdy mi lidi zastaví, že mě svezou, asi vypadám zdrchaně," otočil na veselejší notu chodec USK Praha. "Zatímco báby choděj z nákupů, já z tréninku," usmál se přeci jen. Silnice v okolí Opavy s ním brázdí syn s manželkou na kole.
"Teď mě čeká ještě pár závodů a pak se připravím na olympiádu. Ale radši bych byl tady po závodu týden v komatu, než tohle," dodal smutně.
