Štybar na cestě ke třetímu místu: umravnění Movistaru i injekce sebevědomí

Tentokrát měl za cílem důvod k úsměvu. „Takový výkon jsem potřeboval pro své sebevědomí,“ hned ujistil. Alespoň takovou injekci víry ve vlastní schopnosti si chtěl ze španělské Grand Tour odvézt.

Toledo servírovalo cyklistům dojezd podle Štybarova gusta.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Na posledním kilometru prudké osmiprocentní stoupání + dlažební kostky + technické zatáčky + mokro, vyžadující patřičnou dávku závodnických dovedností.

Za jiných okolností by tu mohl opět útočit i na vítězství. Jenže v úniku před pelotonem šlapal osamoceně a usilovně týmový kolega Remi Cavagna. A toho jezdci stáje Deceuninck-Quick-Step rozhodně nemínili sjíždět.

Čtyřiadvacetiletý Cavagna náskok udržel a poprvé v kariéře na Grand Tour triumfoval.

O pět sekund později se přihnal Ir Sam Bennett z Bory a pak už Štybar, těsně před mistrem těchto koncovek Philippem Gilbertem, šampionem Paříž-Roubaix, vítězem dvou etap na letošní Vuletě a zároveň dalším jezdcem modré letky Quick-Stepu.

„Ještě na posledních kilometrech jsme se kvůli Remimu snažili brzdit balík,“ popisoval Štybar. „Ale celý den jsem si připadal dobře. I v závěru jsem cítil, že mám sílu v nohách. Tak jsem chtěl za Remim ukázat, že tyhle dojezdy pořád umím.“

Postaral se tím o druhé nejlepší etapové umístění českého cyklisty na závodech Grand Tour za poslední tři sezony. Pouze Jan Hirt dojel letos v královské etapě Gira lépe, na druhém místě.

Cyklokrosy mu prospěly

Zdeněk Štybar letos prožíval ve 33 letech na kole životní jaro, poprvé v sezoně ovládl dvě klasiky ze seriálu World Tour, navrch přidal triumf v závěrečné etapě Kolem Algarve.

Šéf týmu Patrick Lefevere jej předtím při rozhovoru s reportéry na dálku burcoval: „V téhle sezoně mi Zdeněk musí ukázat, že je opravdovou hvězdou.“

Předváděl tedy Lefeverovi, co mohl. Načež mu šéf v létě nabídl novou a výhodnější dvouletou smlouvu.

2 etapy na Grand Tour

v minulosti Zdeněk Štybar vyhrál. Na Vueltě 2013 a na Tour 2015.

3. místo z Toleda

je jeho třetím nejlepším umístěním kariéry v etapě na třítýdenním závodě.

Po letní závodní pauze zatím Štybar postrádal ve druhé půlce sezony výraznější výsledky, mimo první desítku zůstal i na svém oblíbeném etapovém závodě BinckBank Tour.

Teď dal o sobě opět vědět..

„První polovinu roku měl Štyby lepší. Na Vueltě mu při prvních dvou pokusech o etapu trochu chybělo i štěstí. Ale podstatné je, že vidíme, že se opět zlepšuje,“ říkal před páteční etapou Wilfried Peeters, jeho sportovní ředitel.

Štybar vysvětloval, že formu směřuje na konec září k mistrovství světa na klasikářské trati v Yorkshiru.

„Věříme mu, protože on je stoprocentním profesionálem,“ ujistil Peeters. „Nejenže dokáže být skvělým týmovým hráčem pomáhajícím jiným, zároveň je sám velkým perfekcionistou, který vše detailně plánuje nejméně dva měsíce dopředu. Už teď jsme spolu probírali i příští cyklokrosovou sezonu. Letos se totiž ukázalo, že pokud absolvuje pár cyklokrosů kolem Vánoc, prospěje to pak Zdeňkově dynamice na klasikách.“

Zablokovali Movistar

Protože profilům, které organizátoři publikují v knize závodu, se nedá vždy věřit, prostudovali si Štybar i sportovní ředitelé Quick-Stepu páteční dojezd v Toledu raději v předstihu na Google Earth.

Plán zněl jinak, než jaká byla nakonec skutečnost.

„Plánovali jsme, abychom se já nebo Phil Gilbert dostali do úniku, nebo aby odjela jenom menší skupina, která bude před koncem sjeta, protože jsme očekávali, že Bora bude etapu kontrolovat pro Bennetta. Jenže nakonec do úniku pronikl Rémi Cavagna s celkem dobrou skupinou. Tak jsme mu vysílačkou řekli, ať tam netahá, že pojedeme etapu zezadu.“

Okolo 70. kilometru se takřka celý tým Quick-Stepu natlačil do popředí pelotonu. „Chtěli jsme to tam roztrhat,“ vyprávěl Štybar.

Počasí na pouti z Ávily do Toleda bylo už od startu „cyklokrosové“. Nejen kvůli silnému větru, zároveň i kvůli dešti dopadajícímu na hlavy jezdců. Nervozita prokřehlých cyklistů v pelotonu narůstala, načež 66 kilometrů před cílem vyústila v úzké pasáži ve sjezdu v hromadný pád.

Zpravodajství

Štybar dojel v nervózní etapě třetí. Roglič spadl a odolával útokům

Mezi jeho oběťmi byli také lídr závodu Primož Roglič, majitel bílého dresu Miguel Ángel López, devátý muž pořadí James Knox a mnozí další.

Tony Martin z Jumba a Marco Marcato z týmu Emirates museli vzdát.

Ani Štybar se skrumáži nevyhnul. „Ocitnul jsem se v tom pádu taky, slítnul jsem na další kluky. Naštěstí jsem se rychle zvedl a mohl pokračovat. Jako jeden z posledních jsem si dojel ujíždějící peloton.“

Rogličovi, Lópezovi ani Knoxovi se totéž nepovedlo, ztráceli minutu. Jezdci stáje Movistar, jejíž lídři Alejandro Valverde a Nairo Quintana drží 2. a 3. místo celkového pořadí, v čele pelotonu tvrdě navyšovali tempo.

Štybar a spol. se je snažili umravnit a zdůrazňovali, že v případě nezaviněného pádu lídra závodu je takové počínání dle nepsaných cyklistických pravidel považováno za značně nefér.

„Dohadovali jsme se s Movistarem, aby zpomalili a počkali na postižené kluky,“ popisoval situaci Štybar. „Ale oni nám pořád opakovali: Z týmového auta jsme dostali příkaz, že musíme jet naplno. Tak jsme nakonec ve třech vjeli na čelo balíku před ně, zablokovali je a pomohli klukům z pádu dotáhnout se zpět.“

Valverde jako první z jezdců Movistaru svěsil nohy a výrazně zpomalil, potom i jeho parťáci. Roglič a další zaostávající cyklisté se po dvaceti kilometrech vrátili do pelotonu.

Zatímco Knox, vrchař Quick-Stepu, pokračoval s odřeninami, potrhaným dresem a bolestivou grimasou, Štybarovo tělo ani odhodlání karambol nepoznamenal.

S vervou se pustil do koncovky, která se odehrála zcela v režii jeho stáje.

Skutečnost, že peloton předtím zpomalil, navýšila šance jezdců z úniku. Z nich se vydal do sólové akce Cavagna.

„Pětadvacet kilometrů před cílem jsme vzkázali Rémimu, ať zkusí jet na etapu,“ prozrazoval Štybar. „Víme o něm, že takový kousek na dlouhou vzdálenost dokáže vydržet. Je s Bobem Jungelsem asi jediným od nás z týmu, kdo to umí.“

Do posledních deseti kilometrů vjížděl Cavagna s převahou jedné minuty.

Čtyři kilometry před koncem měl stále 30 sekund k dobru. Vyjde to?

Za ním jeli původní souputníci z úniku v čele s Lawsonem Craddockem, ale ti měli být záhy pohlceni, protože ještě rychleji se hnal peloton vedený Borou.

Už byli na závěrečném stoupání, na kostkách, v zatáčkách. Snad desetkrát se Cavagna ohlédl. Kde jsou?

KONCOVKA. Zdeněk Štybar stíhá Sama Bennetta, za nimi jsou Valverde a Gilbert.

Dost daleko. Až s odstupem se hnali do nepříjemného kopce Bennett, Štybar, Valverde, Gilbert.

„Původní týmový pokyn zněl, že ten kopec pojedeme na Phila,“ říkal Štybar. „Tak jsem nevěděl přesně, co mohu dělat. Ale jsem rád, že jsem tam vpředu byl.“

Trio jezdců Quick-Stepu, kteří se vešli na první čtyři příčky, se za cílem objalo.

Potom dorazili i Knox a Tim Declercq a Štybar zamířil za mladým britským vrchařem: „Jak jsi na tom?“ Knox se pokusil o úsměv, ale moc mu do smíchu nebylo.

8 fotografií

„Vypadá to, že má něco s kolenem, je hodně nateklé,“ říkal Štybar. „Snad to bude v sobotu v horách dobré.“

Pozdější vyšetření prokázalo, že Brit si nic nezlomil, ale narazil si při pádu levý loket, pravé koleno a kotník.

Sobota jej bude nejspíš šeredně bolet.

Ale v pátek večer byl čas slavit. Remimu Cavagnovi gratuloval na pódiu i Federico Bahamontes, legendární šampion Tour, přezdívaný Orel z Toleda.

Už loni nasbíral Quick-Step v sezoně suverénně nejvíce vítězství ze všech týmů. To páteční má letos na podnicích World Tour a kontinentálních sérií pořadové číslo 61 - a je už čtvrté pro tým na této Vueltě.

Cavagna za něj při týmové večeři dostal šampaňské, při jehož otevírání si způsobil „pracovní úraz“, když mu vystříklo do očí.

Pokoj, který obýval na hotelu právě se Štybarem, byl každopádně večer pořádně veselý.

Doporučujeme

Lehečka má únavovou zlomeninu. Přijde o Roland Garros, zabojuje o Wimbledon

Štybar na cestě ke třetímu místu: umravnění Movistaru i injekce sebevědomí