Jak hodnotíte Karolínino počínání v Londýně?
Výsledek je skvělý. Dosáhla na svůj dosud největší úspěch. Dělá pokroky na každém turnaji, fyzicky sílí. Myslím, že před nějakým půlrokem by zápas s Karolínou Plíškovou (3 hodiny a 17 minut) nedokončila.
Trénoval Petra Kordu, když vyhrál Australian Open. Teď Tomáš Petera radí Karolíně Muchové.
Rozvíjí dál své nadání?
Vidím v ní obrovský potenciál a v její hře dost věcí, které se dají vylepšovat. Ke svému vrcholu by se mohla přiblížit tak za rok a půl. Je pracovitá. Když je přesvědčená, že na něčem musí makat, tak opravdu maká. A protože je přirozeně šikovná a chytrá, poměrně jí to jde.
Do čtvrtfinále se Svitolinovou vtrhla jako fúrie. Vedla 4:1 a 5:2, pálila míče odzadu, válela na síti. Může takovou úroveň mít jako standard?
Obvykle jí začátky dělají starosti, ale tentokrát ho zvládla špičkově. Musí se pak naučit soupeřky dorážet, i když cítí pokles energie a pohybuje se pomaleji. Potřebuje sbírat zkušenosti. Proti velké tenistce si musí body uhrát sama. Nemůže čekat, že jí Plíšková nebo Svitolinová pomůžou, třikrát pošlou míč do plotu a ona si oddychne.
Podobné věci se naučí jen ve velkých mačích?
Ano. Přesně. Čím víc jich podstoupí, tím líp. V poslední době prohrává většinou s top hráčkami. Většinu ostatních převálcuje, protože ji nepotrestají za lehké chyby, kterých stále ještě vyrábí víc, než je zdrávo.
Po Wimbledonu skočí do elitní padesátky, takže se vyhne vyčerpávajícím kvalifikacím skoro na všech akcích, že?
Samozřejmě. První klíčový skok je pod stovku, odkud jdete přímo do hlavní soutěže na grandslamech. Teď se blíží situaci, v níž si bude moct poskládat program podle svých představ na půl roku dopředu. Naplánuje si turnaje, přestávky, tréninkové bloky. Když jste někde kolem osmdesátého místa, do poslední chvíle nevíte, kam se nacpete, což je určitě složitější.
Chystáte se dál spíš omezovat počet turnajů, kterých se Karolína zúčastní?
Je to náš záměr. Ona je typ, co si potřebuje odpočinout, natrénovat, odehrát jeden dva turnaje... A znova dokola. Je úplně vyloučené, aby minimálně v dohledné době zvládla čtyři turnaje v řadě. Tři jsou úplně na hraně. Samozřejmě záleží na počtu kol, která uhraje.
Kladete stále hlavní důraz na zdraví a kondiční přípravu?
Jistě. Všiml jste si, že jsme do týmu přibrali Michala Novotného, o kterém si myslím, že je nejlepší fyzioterapeut na světě. Díkybohu, měli jsme velkou kliku, že se přestěhoval z Tenerife do Prahy, takže s ním Karolína může soustavně pracovat. Když výjimečně na nějakou akci nemůže, pošle jednoho ze svých žáků a s námi je denně v kontaktu. Koriguje chyby, radí, co má udělat. Obrovsky nám pomáhá, aby Karolína byla fit a tím pádem mohla jít fyzicky nahoru.
Dva týdny jsem jedla jenom zdravě! Teď dietu poruším, pravila Muchová |
Na US Open vyprávěla o penězích, které si musela půjčit na rozjetí kariéry. Říkala, že je průběžně splácí. Jak funguje vaše manažerská podpora?
Dal jsem do toho svoje peníze, aby měla komfort pro práci. Snažil jsem se jí vysvětlit, že se neobejde bez stoprocentního nasazení všech jednotlivých složek, které jsou samozřejmě strašně drahé. Hráčka kolem 80. nebo 100. místa si je dovolit nemůže. Až se vyšplhá do dvacítky, zaplatí si je v klidu sama. Karolína je velmi vnímavá a ví, že vydělané peníze musí investovat, aby mohla růst.
Jak na vás vlastně přišla?
Nějakého sponzora měla, ale podmínky byly vůči ní nastavené dost drasticky. Ten člověk jí moc nevěřil a přišel za mnou přede dvěma lety, jestli se na jejím rozvoji nechci spolupodílet. Souhlasil jsem, protože se mi Karolínina hra líbila. Povídám, že půlku peněz investuju, ale když jsem viděl údaje ve smlouvě, odmítl jsem: „To nejde, takhle tenis ve špičce hrát nebude.“
Co následovalo?
Nemůžu vám prozradit přesná čísla, ale žádal jsem úpravu kontraktu, snížení Karolíniných závazků, aby pro ni byly přijatelnější. On se k tomu moc neměl, tak jsme se nakonec dohodli, že se Karolína vyplatí. Myslím, že v procesu docela dost pomohl i Honza Kodeš, který se s tou osobou dobře zná a Karolíně fandí. Podmínky se nastavily na normální úroveň. Myslím, že se jí psychicky ulevilo. Oddechla si. Ví, že tenisu rozumím, že ji nebudu tlačit do nesmyslů a vynasnažím se jí poskládat tým a vytvořit komfort, aby šla nahoru.
Jak je obchodní vztah mezi vámi nastavený nyní?
Dohodli jsme se na víceleté spolupráci. Víme, jaké částky zhruba potřebuje. Ví, že si peníze ode mě může vzít, kdy chce. Zároveň si je nebere, když nejsou potřeba. Všechno má návaznost na naše pozdější vyrovnání, ale Karolína není pod nějakým časovým tlakem, takže nemusí škudlit. Když jsme přemýšleli o angažování fyzioterapeuta, řekl jsem jí: „Teď ty peníze nepotřebuju. Nevracej mi je, investujme je do Michala, přestože je drahý. Srovnáme se pak.“ Myslím, že to chápe a že nám to funguje dobře.
V životě jste viděl stovky talentů. Co zvláštního jste spatřil právě na Karolíně?
Nejprve mě zaujal její styl hry. Lidsky jsem ji vůbec neznal. Tehdy jsem byl požádán, abych jí dal volnou kartu na turnaj v Plzni, tak jsem se na ni šel mrknout. Hned jsem si všiml, že je šikovná: tu čopíček, tam kraťásek, vyráží na síť, pohybuje se, na kurtu se baví. Napadlo mě, že se stylem tak výrazně liší od ostatních holek, že by se mohla prosadit. Tak jsem ji nějakou dobu podporoval, aniž bych s ní měl nějakou smlouvu. Nejprve se mi líbila její šikovnost a variabilita úderů. A postupem času jsem se přesvědčil, že má na tenis opravdu dobrou hlavu.
Reklama na tenis. Dívejte se, hraje Muchová |
V čem? Je prospěšná její flegmatická povaha?
Ona se nepodělá. Nepropadá panickým stavům. Je ochotná pracovat a přijímat informace, ale nechová se jako robot, což jsou geniální předpoklady pro špičkovou tenistku. Je hodně holek, které poslechnou, když jim nakážete: „Teď to dáš dvakrát doprava, jednou doleva a půjdeš na síť.“ Takových po kurtech pobíhá spousta.
Karolína je hráčka s velkým H?
Ano. Na dvorci je sama. Sama se musí rozhodovat. Nemůže se pořád ohlížet po trenérovi a rozhazovat rukama: „Co se děje?“ Její hlava funguje tak, že přijme informace a sama si je zpracuje. Buď je vyhodnotí jako prospěšné a řídí se jimi. Nebo přijde a poví: „Hele, tohle mi nesedí.“
Jak se s ní komunikuje?
Klidně řekne, že má jiný názor, což je fajn. Můžeme se bavit, můžeme to akceptovat. Já se zase neurazím, když se jí nějaký můj tip nezdá. Pro její růst je skvělé, když si spoluvybírá svou cestu a když je přesvědčená o její správnosti. Tenhle způsob je mnohem lepší a účinnější než nějaký diktát.
Jak je důležité, že ve dvaadvaceti už není dítě? Že se s ní bavíte jako s dospělou ženou?
Její věk je dvojsečný. Kdyby současným způsobem pracovala od šestnácti, tak je zejména po zdravotní a fyzické stránce úplně někde jinde. Jak je povahou hravá, tak si hrála a hrála, ale kolem se nic moc nedělo. Teď za pochodu doháníme deficit a stavíme základ, který už někde měl vzniknout. Začali jsme s tím za pět minut dvanáct.
A co výhody?
Není poplašená. Je rozumnější a taky méně opotřebovaná tenisovým cirkusem. V její situaci samozřejmě můžeme najít i nějaké plusy.
Na jaká patra žebříčku podle vašeho názoru má?
Už dřív jsem říkal, že třicítka je vzhledem k jejím předpokladům povinnost. Po jednom úspěchu názor nezměním. Musíme se taky dívat okolo, na holky, které půjdou nahoru s ní. Jestli se Kája dostane ještě výš, záleží na drobnostech i náhodě. Kdyby se například wimbledonský program nesešel tak, že hrála čtvrtfinále den po bitvě s Plíškovou, měla by proti Svitolinové velkou šanci. Velkou.
Může se Karolína díky své tělesné i myšlenkové výbavě stát hvězdou grandslamů a další nejprestižnější akcí?
Určitě. Ji baví hrát velké zápasy a zvládat těžké chvíle. Pro mě je nejpříjemnější wimbledonské zjištění, že nejlepší výkon ze sebe vymáčkne, když je dole. Za stavu 0-30, proti brejkbolům. Na druhou stranu je varující informace, že za stavu 30-0 hraje lehkovážně. Musí se naučit nemilosrdně dorážet soupeřku, dát jí dvakrát 6:2 a jít pryč z kurtu. A ne si s ní zbytečně hrát o tři čtvrtě hodiny déle.
Jako nedávno ve druhém kole Roland Garros, kde po perfektním startu dokonce podlehla Rumunce Beguové?
To byl naprosto typický příklad. Sama mi říkala: „Hele, já jí dala 6:2 a myslela jsem si, že je všechno v totálním klidu.“ Nabude dojmu, že se zápas dohraje sám. Trochu povolí, ta druhá se zvedne... A Kája má problém. V Paříži takhle úplně zbytečně prohrála.
Nestoupne jí sláva do hlavy?
Doufám, že ne. Náš úkol je držet ji při zemi. Nezdá se mi, že by byla typ, který se zblázní a stane se neřízenou střelou. Věřím, že zůstane koncentrovaná na práci, které jí zbývá ještě hodně.
A co tlak, který přichází s dobrými výsledky? Nebude si myslet, že MUSÍ pořád vyhrávat?
Tenhle tlak si zatím nepřipouští. Taky se jí snažím vysvětlit, že největší peníze může vydělat na kurtu - ne reklamami a dalšími nesmysly kolem. Těmi ještě žádný český hráč balík nevydělal. Opakuju jí: kurt, kurt, kurt. Hrát. Trénovat. Odpočívat. Jak říkal trenér Nekola, tenista buď leží, nebo běží. A to měl svatou pravdu.
Prostředky ze sponzorských kontraktů jí ale mohou pomoct s úhradou nákladů, ne?
Smlouvu na deset milionů korun vám u nás nikdo nedá. Jestliže se nějaká slušná příležitost objeví, musí pasovat do jejího programu. Rozhodně ji nebudu vodit po akcích jako medvěda. Nemůže za nějakou almužnu dělat něco, co je jí proti srsti. Mnohem víc se vyplatí vyhrát kolo na grandslamu. Do obchodu ji určitě tlačit nehodlám.
