Vzpomínka: Máš na svěťák, řekl kouč Remsa Motejlkovi. Skokan ho poslechl

Dlouhých 16 let už na medaili z letů na lyžích nedosáhli, přesto platí: historii mamutích můstků tvořili i Češi.

Skoky na lyžích, ilustrační foto | foto: AP

První Čech přes 100 metrů. Miroslav Bělonožník to byl, kdo dolétl v Oberstdorfu 1955 na metu 102. "A to jsem skákal na nevyzkoušených lyžích, ty staré jsem rozlámal ve Štrbském Plese," vzpomínal.

První český světový rekordman. Při letech v Oberstdorfu 1964 zlepšil Dalibor Motejlek český rekord na 133 metrů, jenže trenér Remsa do něj hučel: "Máš na svěťák!"

Motejlek ho vzal za slovo. "Po odrazu jsem cítil, že to bude paráda. Zhruba nad 120 metry mě to nadzvedlo, pak ještě třikrát. A vyšly z toho 142 metry." Světovým rekordmanem však vydržel jediný den, než ho o metr překonal Ital Zandanell.

Raškova přetahovaná. Planica 1969 aneb Jak se Jiří Raška přetahoval o světový rekord s Wirkolou. Nor skočil 160, Raška srovnal, Nor dal 162, Raška přisadil na 164. "Když jsme druhý den ráno přišli k můstku, na protější stráni bylo na sněhu zelenými větvičkami obrovské: RAŠKA 164," vyprávěl. Ještě téhož dne jim vytřel zrak třetí vzadu: Wolf z NDR uletěl na 165.

Čech poprvé mistrem světa. Karel Kodejška byl na mamutu v Kulmu 1975 po prvním dnu třetí, po druhém druhý a v závěrečném skoku rozhodujícího třetího dne si letěl za 50 metrů pro titul. "Kdekdo říkal, že jsem vyložený letec na lyžích," líčil. "Nikdy jsem nebyl silovým typem skokana, neuměl jsem na hraně mohutně zapáčit, zato jsem uměl lehnout na vzduch."

Český mamut.Harrachov byl šestým a posledním mamutím můstkem, jehož výstavbu federace FIS povolila. Premiéra se v roce 1980 vyvedla exkluzivně: Rakušan Kogler hned vyrovnal světový rekord 176. Zato repríza při mistrovství světa 1983 dopadla hůř, v tréninku se rozbili favorité Weissflog a Bulau. A začínalo se tradovat: harrachovský mamut = nebezpečná větrná hora.

Poslední český "svěťák". Pavel Ploc na témže mistrovství přeletěl na lyžích s vydřenými skluznicemi všechny čáry – až na 181 metrů. Přesto vzápětí řekl: "Ten světový rekord bych klidně vyměnil za zlato." Získal "jen" stříbro.

Poslední český mistr světa. Bláznivý větrný závod viděla Planica roku 1994. Titul Jaroslava Sakaly tam byl labutí písní slavných českých letců.

PLOC: Neslyšíte tlukot srdce, nevnímáte

Jako by se to stalo včera. "Mlha, pršelo, fakt nevlídno. Přesto tu sobotu, na Josefa to bylo, dorazilo pod harrachovský mamutí můstek snad 80 tisíc lidí," vzpomíná Pavel Ploc na rok 1983 a svou stříbrnou medaili z mistrovství světa.

Odrazil se a letěl a letěl. Nevnímal okolí, jen očima hledal poslední čáru, která ležela v mokrém sněhu na metě 180 metrů. O metr ji přeletěl a vytvořil nový světový rekord. "Nejdřív mi připadalo, že je ticho jako v kostele, najednou se na obrazovce objevilo 181 a Harrachov vybouchl. To byl zážitek na celý život."

Cítil jste se ve vzduchu jako orel?
Možná, jen nevím, jak přesně se při letu cítí orel... Teď vážně: pro mě to byl vážně magický prožitek, vrchol všeho, u čeho může skokan na lyžích být. Pro toho, kdo se mamutích můstků nebojí, jsou lety extra.

Co při letu vlastně člověk vnímá? Slyší tlukot srdce? Bouřící diváky?
V tom fofru neslyšíte nic, necháte se unášet vzduchem. Jako by vás mořská vlna nesla ke břehu. Jen za mých časů byly lety nebezpečné. Když to přeženu, sanitka nestačila odvážet zraněné. Jezdilo se rychleji, kolem 116 kilometrů v hodině, neměli jsme vyfrézovanou stopu, vybavení zdaleka nebylo tak dokonalé jako dnes, můstky to samé. Dnešním klukům upřímně závidím, jak na mamutu kopírují stráň, my létali 10 metrů nad zemí a pak buch na zem.

Taky jste měl jeden ošklivý pád. Na harrachovském mamutím můstku dva roky po světovém rekordu.
V tu chvíli jsem se zařekl, že v Harrachově už nikdy! Byl to strašný držkopád, naštěstí jsem přežil a tři týdny nato získal bronz na mamutu v Planici. Blázne, co tu děláš? divili se ostatní. Ale já musel zpátky nahoru, abych se přestal bát. Byla to pro mě nejvydřenější medaile v životě.

Mimochodem, planické závody bývají na konci sezony pro letce sváteční. Hraje muzika, fanoušci tančí a popíjejí. Ani skokani prý nedrží striktní životosprávu.
No, jak to říct? Jeden dva panáky na dobré vyspání neuškodí, ale kdo by se před lety opil, tak je sebevrah.

Za vašich časů vypadala hranice 200 metrů jako sci-fi, dnes je světový rekord 239. Bude se někdy létat 300?
V brzké době se světový rekord určitě posune na 250 metrů a nevím, proč by se pak vývoj měl zastavit. V-styl přinesl revoluci, můstky jsou bezpečnější, technika lepší. Pro nás byla dvoustovka nepředstavitelná, teď si říkám, proč by se nemohlo plachtit 280, když to člověk dole ustojí.