Do bretaňského Quimperu, kam Sokol opět zavály kontakty jeho kouče Martina Hrocha, jenž ve Francii hrával i trénoval, cestovaly Šternberanky 22 hodin. První den pobytu na mezinárodním turnaji tak zakončily už jen krátkým výběhem k pobřeží a kruhovým tréninkem v posilovně.
Druhý den Sokolky vyzvaly švýcarského vicemistra Aesc’h Pfeffingen, jemuž po boji podlehly 2:3 (20, 20, -11, -25, -7). „Začali jsme však až překvapivě bez bázně a ve velkém stylu, když jsme soupeřky i s evropskými a zámořskými posilami tlačili servisem, precizní obranou a složenými míči,“ chválil Hroch.
„Ve třetí sadě se ale karta obrátila především zásluhou švýcarské levoruké nahrávačky. Rozhodující moment nastal ve čtvrtém setu, který se proměnil v nelítostný boj o každý míč. V koncovce se projevily větší zkušenosti protivníkových profesionálek, nám bohužel nestačil k úspěchu ani jeden mečbol. To se promítlo i do tie-breaku, po jeho ztrátě aspoň částečně smazal hořkost porážky potlesk od domácího publika,“ dodal Hroch.
Třetí turnajový den zahájila audience na místní radnici a pak následoval večerní zápas proti domácímu týmu Quimper Elite 29 Volley, který po dvou letech postoupil do nejvyšší francouzské soutěže LAF. I toto střetnutí dovedly Moravanky až do zkrácené hry, v níž ale znovu neuspěly – 2:3 (-16, -18, 18, 23, -9).
„Soupeř byl vedle francouzských hráček posílen ještě o Angličanku, Brazilku, Chorvatku a Kubánku. Do utkání s námi šel navíc s cílem odčinit den starou prohru od ligových konkurentek z Terville,“ zmínil trenér Hroch. „Na našich hráčkách byla v prvních dvou setech znát únava z předchozího zápasu, tým hrál k nepoznání, bohužel v tom horším slova smyslu. Až ve druhé sadě jsme se začali vracet do zápasu. Tie-break rozhodla jedna úspěšná obrana soupeře a dvě naše chyby na útoku. Ani teď jsme se tedy vítězství nedočkali, deset odehraných setů, z toho šest velmi kvalitně, už ale bylo zhodnocením tak dlouhé cesty na turnaj,“ pochvaloval si Hroch.
Poslední hrací den si Šternberanky zpříjemnily výletem na nejzápadnější mys Francie Pointe du Raz. Závěr pak znamenal třetí zápas proti francouzským ligistkám Terville a třetí prohru. „První set jsme se možná ještě vzpamatovávali z vycházky v krátkém, ale vydatném francouzském deštíku. Zlepšení a vyrovnání přišlo ve druhé sadě, v následujících dvou setech se nám ale nedařil servis, a tak jsme celkovému vítězi turnaje i přes bojovné nasazení podlehli 1:3,“ konstatoval Hroch. Cestu domů si ještě Hanačky zpestřily zastávkami na Cote de granit rose, rodinné farmě s domky Gites de Beauregard u letoviska Binic a tradičně noční Eiffelovou věží.
„Odehrané tři zápasy proti silným soupeřům - a to jak rozpočtem, tak i kádrem - ukázaly, na čem máme pracovat a co naopak funguje i kde jsou naše konečné limity,“ přemítal Hroch. „Celkem čtrnáct odehraných setů bylo dostačujícím uspokojením za vynaloženou energii, čas i finance. Díky sponzorům, bez kterých by to nešlo,“ uzavřel.
