Mrzí ho zatím jen drobné zranění, kvůli němuž nemohl nastoupit v prvních třech kolech turecké ligy.
Poslední čtyři roky jste působil v Itálii, máte zkušenost s nejlepší volejbalovou ligou světa. Jaký pro vás byl přechod do Turecka?
Rozdíly je docela markantní. V Itálii mají kluby profesionální přístup, všechno tam funguje, každý má svou funkci. Tady jsem momentálně zraněný a trvalo hodně dlouho, než jsme to začali řešit. Navštívil jsem tu spoustu doktorů a trvalo, než jsme byli s některým spokojeni.
V Itálii všechno funguje už léta, mají tam své doktory a terapeuty. Hlavní terapeut má své centrum, kam hráči chodí, což tady nefunguje. Tady se týmový doktor ukáže jednou za měsíc, možná za dva. Zranil jsem se, šli jsme za ním. Určil diagnózu a tím to haslo. Od té doby jsem o něm neslyšel. Tohle tady moc nefunguje.
Co se vám vlastně stalo?
Natáhl jsem si při fotbálku lýtkový sval. Není to nic vážného, chodím na léčení a nejpozději do čtrnácti dnů bych měl být v pořádku. Doufám, že to bude dřív a pomůžu týmu co nejdříve.
Rozumíte si s trenérem?
Naším trenérem je naštěstí cizinec, Argentinec Juan Barrial, který sám v Itálii hrával druhou ligu. Domluvíme se a hlavně on má na klub své nároky. Dřív tady nebýval ani statistik nebo kondiční trenér, proto si z Argentiny přivedl dva kolegy. Máme tady jednoho maséra a to je všechno. V Itálii je trenér, asistent trenéra, minimálně dva skauti na jeden klub, pak většinou dva fyzioterapeuti a doktor, jenž je k dispozici každý druhý den.
Co je ještě jinak?
Další rozdílem jsou povrchy ve sportovních halách. V Itálii jsou všude parkety, na nich taraflex a na tom se trénuje každý den. Tady je taraflex často položený přímo na betonu, což tělo nemusí moc snášet. My tady v Ankaře trénujeme v menší hale také na betonu. Jediným jejím pozitivem je celkem dobrá posilovna.
Vyhovuje vám přístup klubu? (Ziraatbank je jedním z šesti předních tureckých celků, výhradním sponzorem je státní banka Ziraat, pozn. red.)
Srovnal bych to zase s Itálii. Posledních pár let jsem tam měl problémy s penězi, nedodržovali kontrakt a platili, jak chtěli a kdy chtěli. To byl také důvod, proč jsem Itálii opustil. Tady je v tom větší pořádek, snaží se tu dodržet všechny podmínky. Co se ale týká organizace, není to nic moc. Náš týmový manažer je tu sám skoro na všechno, pro hráče zařizuje byty, auta, oblečení. Chybí tady sportovní ředitel.
Zato má klub hned šest šéfů, což mne překvapilo. Prohráli jsme první dvě kola ligy (Ziraatbank měl v té době čtyři zraněné hráče, pozn. red.), do nichž jsem bohužel nemohl zasáhnout. Přišli za námi všichni členové představenstva a říkali, že se jim to nelíbí, a při dalších problémech hrozili finančními postihy. To mi přijde dost brzo, i když chápu, že klub do hráčů investoval hodně peněz a chce vidět výsledky.
Znal jste před svým příchodem úroveň turecké soutěže?
Něco jsem věděl, protože tady hrál spoluhráč z reprezentace Jirka Popelka. Ten a pak také Slovák Martin Němec, který přede mnou působil přímo v mém klubu, mi dali spoustu informací. Z Turecka jsem měl různé nabídky už dřív, ale tenkrát se mi to ještě nevyplatilo – to, co mi nabízeli, jsem si vydělal i v Itálii a věděl, jsem, že zdravotně na tom budu v Itálii líp. V Turecku je kvalitních jen prvních pět týmů, kdežto Itálie je Itálie.
Domluvíte se s novými spoluhráči?
Víceméně ano. Díky svým zahraničním zkušenostem nemám problém s angličtinou a italštinou. Italsky se domluvím s trenérem a se smečařem Granvorkou, s ostatními anglicky. Někteří turečtí hráči ale moc nerozumějí, tak to s nimi zkouším rukama nohama. To je nepříjemné hlavně v zápase, když jim potřebuju rychle něco říct. Turečtině zatím moc nedávám, i když nějaké nadávky jsem už pochytil (smích).
Jak byste charakterizoval svůj nový tým?
Lidsky je tým výborný, velice se mi líbí. Jsou tu hodně pozitivní lidé, připravení pomáhat, nenašel jsem tu žádného nafoukance. Myslím, že klub letos nakoupil dost dobré hráče, a uvidíme, co z toho bude.
Rozumíte si i po volejbalové stránce?
Jsem tu něco málo přes měsíc, musíme se ještě herně stmelit. Individuálně jsou hráči dobří, je třeba se ale sehrát jako tým. S tréninky a koučováním během zápasů jsem naprosto spokojený, stejně jako ostatní hráči.
Jaká je vaše role v týmu?
Měl bych být lídrem. Dalším tahounem bude i zkušený francouzský smečař Frantz Granvorka. Hráčsky je zatím nejvýraznější lotyšský reprezentant Gundars Celitans.
Líbí se vám v Ankaře?
Město mne hodně překvapilo. Čekal jsem, že bude mnohem horší. Byl jsem překvapený, když jsem sem v červnu jel podepsat smlouvu. Nové široké cesty, nová sídliště, obrovská komerční centra, všude pořádek. S manželkou Janou bydlíme v krásném velkém bytě, ve stejném domě bydlí i lotyšský spoluhráč Gundars Celitans. Manželky vycházejí dobře, takže je to v pořádku.
Co podnikáte ve volném čase?
Včera jsme třeba byli s manželkou v kině, protože tu filmy promítají v angličtině s tureckými titulky. Chodíme do restaurací, nemáme problém se tu zabavit.
Volejbal v Turecku
Volejbal je po fotbalu a basketbalu třetím nejpopulárnějším sportem v zemi. Na zápasy chodí 300-600 diváků, nejzajímavější utkání ženské i mužské ligy přenáší televize, volejbalu se věnuje pět televizních pořadů a tři internetové servery. Větší popularitu si přitom drží ženská liga, která po finanční i hráčské stránce patří do úzké světové špičky. První ligu mužů hraje dvoukolově 12 týmů, z nichž šest dosahuje evropské úrovně: Arkas Izmir, Fenerbahce Istanbul, Galatasaray Istanbul, IBB Istanbul, Halkbank Ankara a Ziraatbank Ankara. V základní části se hraje 22 utkání, nejlepší osmička postupuje do play-off. Souběžně probíhá turecký pohár. Prvním týmem, který kdy v historii tureckého volejbalu vyhrál evropský pohár, byl na jaře 2009 Arkas Izmir ve Vyzývacím poháru. Poslední vítězové turecké ligy: Zahraniční hráči v turecké lize: IBB Istanbul: smečař Trommel (Nizozemsko), blokař Millar (USA) Fenerbahçe Istanbul: smečaři Diviš (Slovensko) a Čoškovič (Chorvatsko.), univerzál Gardner (USA) Galatasaray Istanbul: nahrávač Dehne (Německo) Beşiktaş Istanbul: smečař Siebeck (Německo) SGK Ankara: nahrávač Hanni (Fin.), univerzál Falasca (Španělsko) Ziraatbank Ankara: smečař Pláteník (ČR), univerzál Celitans (Lotyšsko), smečař Granvorka (Francie) Halkbank Ankara: nahrávač Wilcox (Kanada), smečaři Winters (Kanada) a Min Moon (Jižní Korea), univerzál Bartman (Polsko) Arkas Izmir: smečař De La Fuente (Španělsko), univerzál Duerden (Kanada) Bozkurt: nahrávač Zapletal (ČR), smečař Burrow (USA) |
