Ve druhém roce existence klubu už patří VK ČEZ Karlovarsko v tuzemsku k absolutní volejbalové elitě, premiérově vstoupil do pohárové Evropy a logicky hojně roste také základna jeho příznivců. „Snažíme se o to, aby lidé u nás našli příjemné prostředí,“ říká šéf klubu Jakub Novotný. V Hale míčových sportů u KV Areny například klubové vedení uvažuje o zřízení dětského koutku pro své nejmenší fanoušky.
V první extraligové sezoně skončil VK ČEZ Karlovarsko bronzový, stejnou pozici hájí i v letošním ročníku. Vývoj klubu z pohledu elitního týmu tedy vypadá docela idylicky. Má takový názor i jeho předseda?
Jsme v polovině sezony, takže je na takové hodnocení brzy. Máme více problémů, více nás zaměstnal evropský pohár, liga je mnohem vyrovnanější. Ekonomická i sportovní síla dvou favoritů, Jihostroje a Dukly, je jasná. Přesto jsme nyní v první čtyřce a za to jsem rád. Jsem ale daleko opatrnější než loni, liga bude ještě velmi dlouhá.
Loňské posily Široký, Bartoš a Džavoronok, to jsou nejen zvučná jména, ale i silné volejbalové osobnosti. Může se vedení klubu za angažování těchto hráčů s odstupem času pochválit?
Ano. Široký je obrovská osobnost. Zranil se těsně před začátkem ligy, komplikovaně si zlomil prst. Teď se vrací a myslím, že u něj se nemusím obávat, že by do toho nedal vše. Bartoš je mladý, má vše před sebou. Čeká ho práce, jak takticky, tak při vedení týmu. To je jako s Janouchem. Teď hraje dobře a všem se líbí, ale před x lety, když přišel do Liberce, tak by si na něj nikdo ani nevzpomněl. Příležitost hraní ve větším družstvu a trenér Michal Nekola z něj pak udělali nahrávače. A Džáva? Je to moje srdeční záležitost, to asi každý ví. Ale dostává po čumě jako všichni ostatní. Je vytížen, jak se sluší a patří na útočníka jeho kalibru. Chci po něm, aby hrál a fungoval týmově, což většinou plní. Jako osmnáctiletý hráč má spoustu nedostatků, na kterých musí pracovat. Zásadně nechci, aby z něj byla dělána hvězda, kterou není. Až potáhne jeden klub více let, potom bude hrát tři roky venku a bude na něm stát nároďák, tak pak se můžeme bavit o hvězdě typu Konečný nebo Štokr. Donovan toto vše ví a funguje dobře. Se všemi třemi nákupy jsem tedy spokojený. Zatím.
V průběhu loňské sezony se o Karlovarsku hovořilo také jako o „cizinecké legii“. Zatímco loni převažovali zahraniční hráči v základní sestavě, v letošním ročníku nastupuje od začátku prakticky jen Robert Szczerbaniuk. Znamená to, že jste objevili živnou půdu domácího volejbalu?
Věděli jsme, že jeden post smečaře přihrávače musíme obsadit cizincem. To jsme udělali a bohužel nám volba nevyšla tak, jak bychom chtěli. Jan Planinc se nebyl schopen prosadit v družstvu a ani v české lize, a proto jsme se s ním dohodli na rozvázání smlouvy. Benek (Robert Szczerbaniuk) nyní hraje jako smečař a zatím nám tato varianta celkem funguje. Navíc jeho už jako cizince příliš neberu.
Stále nás označují jako mladé a ambiciózní, ale už každý registruje, že tu je jeden kvalitní celek navíc. |
Jak cítíte, že vás v současné době vnímají další volejbalové subjekty a vůbec volejbalová veřejnost?
Myslím, že si to sedlo a našli jsme si své místo. Stále nás označují jako mladé a ambiciózní, ale už každý registruje, že tu je jeden kvalitní celek navíc. My sami se tím moc nezabýváme, víme, co chceme a víme, co nám chybí k nejsilnějším týmům.
A co vám chybí?
Čas pro rozvoj klubu, čas věnovaný koncepční práci i trochu té tradice. A samozřejmě nějaký ten dukát navíc.
Jak silný je realizační tým Karlovarska?
Potvrdilo se, že víc lidí víc ví. Oba trenéři dělají, co mají, doplňují se. Každý má jiný pohled na volejbal a vedení družstva, přesto jsou schopni se domluvit. Masérka a vedoucí družstva v jedné osobě je k nezaplacení. A medical staff? Jak doktor Olda Vastl, tak fyzioterapeutka Katka Petrásková, které máme díky společnosti Nemos, jsou skvělí. Jen ať mi doktor už nikoho neřeže (smích).
Na jaké úrovni je váš klub v kategoriích mládeže?
Junioři jsou nad očekávání, chci je za to pochválit. Jsou druzí v první lize juniorů a stále mohou pošilhávat po účasti v baráži o extraligu. Myslím, že ti kluci ze dvou klubů, kterým nikdo nevěřil, si nakonec sedli a jde jim to. Ke dvojici trenérů Brom a Křížek se přidal i můj táta Josef Novotný a myslím, že to funguje. On se takto vrací do volejbalu, který dělal celý život. Dále máme tři družstva žáků a několik přípravek a dobré je hlavně to, že ty kluky volejbal baví. Samozřejmě budeme muset pomalu začít řešit kvalitu trénování, co nejvíce pomoci trenérům.
Po pilotní extraligové sezoně jste změnili působiště. Jak se vám líbí v Hale míčových sportů?
Je to důstojný stánek pro klub našeho formátu. Samozřejmě v našich ekonomických možnostech. Chodí na nás 500 až 700 diváků, na Perugii přišlo přes tisíc fanoušků. Lidé se naučili chodit, někdy je to slabší, viz před Vánoci, kdy vládnou obchodní centra. Snažíme se o to, aby lidé u nás našli příjemné prostředí, proto zvažujeme i zřízení dětského koutku. Honza Meruna (manažer klubu) se tím už zabývá.
Volejbalové Karlovarsko zažilo na podzim velkou premiéru v pohárové Evropě. Dvojzápas proti Perugii v Poháru CEV ani s rumunským Galati v Challenge Cupu ale nevedly k postupu. Jak hodnotíte vystoupení týmu po výkonnostní stránce?
Škola, jedna velká škola. Pro hráčské individuality, pro celé družstvo, trenéry i pro vedení klubu.
Čistě z ekonomického hlediska bývají volejbalové evropské poháry prodělečné. Jaká je pro vás bilance „má dáti-dal“ v komplexním měřítku?
Černá díra. Tady se o ekonomice nedá ani hovořit. Volejbal není fotbal a na podporu evropské federace můžete zapomenout. Celá akce, tedy čtyři zápasy, přelety do dvou zemí, ubytování pro naše družstvo i družstvo soupeře u nás, rozhodčí, televize a celá organizace by se nedaly uskutečnit bez podpory města Karlovy Vary, Karlovarského kraje a společností, jako jsou Nemos a ČEZ. Účastníkům evropských pohárů pomáhá i Český volejbalový svaz. Bez nich by to nebylo.
Sezona vstupuje do jarní části, kde čekají VK ČEZ Karlovarsko bitvy o medaile v extralize i v Českém poháru. Co můžete nabídnout a vzkázat příznivcům svého klubu?
Že to bude těžké a vyrovnané. A tím i atraktivnější pro lidi. My chceme bojovat o medaile, tak ať se na nás fanoušci přijdou podívat.
A co vy sám a vaše hraní? Uvidíme vás zase na hřišti?
Budu hrát, ale jen v našem „béčku“. Nemá cenu si hrát na profesionála, když vůbec nemám čas trénovat. Takže mě přeřadili a teď mě šéf béčka Víťa Mašek uhání, kdy přijdu na trénink. Už tam má na výpomoc Jirku Nováka, takže nebudu nejlepší už ani tam (smích).
