Na nedávném ústeckém galavečeru na body zdolal nepřemoženého Slováka Roberta Rácze, sám si udržel neporazitelnost a přemýšlel, co mu to udělá s kariérou.
„Cítil jsem se neskutečně. Hned jsem si představoval rating, který teď budu mít, a jak se mi otevřou dveře; otvírají se mi doleva i doprava. Je to pro mě velký skok!“
A to navzdory tomu, že se zápas dohrává ještě teď na sociálních sítích a těsný verdikt arbitrů dokonce přezkoumává Česká unie boxerů profesionálů. ¨
Jednotný názor, kdo měl vyhrát, neexistuje. Rácz byl aktivnější, ale Agateljanův bratr Erik namítá: „Viktor dával údery čistěji, přesněji, byl rychlejší.“
Že se o strhující řeži mluví ještě teď, to je pro Agateljana plus. Zviditelní se na startu kariéry o to víc. V profiringu má zatím sedm výher.
„Příště se připravím líp hlavně fyzicky, protože udejchat těch šest kol bylo náročný. Trénuju většinou sám a s bráchou, občas chodíme s Lukášem Konečným na sparingy. Bude to chtít trenéra a stáj,“ uvědomuje si 24letý bijec s přezdívkou Král při čekání na smlouvu.
Výhru věnoval staršímu bratrovi ke třicetinám, ten se boxu nevěnuje, zato o rok mladší Erik ano. V amatérech vyhrál prestižní Velkou cenu Ústí, mezi profesionály má zatím jen jeden start. A úspěšný.
„Brácha šel k profíkům o rok dřív, brzy ho doženu,“ věří o rok mladší Erik Agateljan, který duel s Ráczem prožíval v roli trenéra. A údery, které bratr schytal, prý cítil taky.
„Výhra mě rozbrečela, byl jsem strašně dojatý. Byl jsem tam jako druhý on, v ringu s ním celou dobu. Tuhle podporu jsem i já zažil na vlastní kůži. Při finále republiky mi šel brácha do rohu a já boxoval úplně jinak. Líp. Protože my máme možná lepší vztah než někteří manželé. My snad máme nejlepší vztah na světě, co jde!“
Rodilí Arméni jsou v Ústí od dětství a nedávno vyrazili na zkušenou do Austrálie, kde poznali legendárního Vica Darchinjana.
„Díky němu máme ještě na dva roky sportovní víza. Je Armén jako my, devítinásobný mistr světa v profiboxu, velký král ringu,“ říká Erik Agateljan. „Loni po Velké ceně Ústí jsme seděli s rodinou na zahradě a táta nás zničehonic poslal do Austrálie. Chtěli jsme se prosadit a jakžtakž se nám to povedlo.“
Erik Agateljan
Erik snil o olympiádě, jenže když neviděl mezi amatéry posun, vzdal to. „Ale nemůžu říct, že by mě profibox bavil víc. Přijde mi, že to je spíš byznys než sport. A člověk neví, co ho potká, co se změní, v amatérech je jasně daný program,“ porovnává mladší ze sourozenců. „Ale vydělám si, uživím se. Zatím to není nic extra oproti amatérům. Uvidíme, co se vyklube z nabídek.“
Je možné, že se cesty bratrů rozdělí. Viktor v Česku, Erik v Austrálii? „Bavili jsme se o tom, že on možná dostane smlouvu tady. A že já to nejlepší, co mi nabízejí, mám v Austrálii. Byl bych tam fakt nejradši,“ připouští Erik, že bratrství může otestovat odluka přes půl zeměkoule.
