Proti kvalifikantovi Renzovi Olivovi z Argentiny (174. na světě) nastupoval Veselý v roli jasného favorita. Pokazil koncovku prvního setu (6:7). Pak se rozjel (6:2, 6:1) a předváděl, co umí.
Ve čtvrté sadě však promarnil několik šancí, ztratil ji a ocitl se v říši zmaru. „Připadal jsem si jako prase na odstřel,“ řekl v rozhovoru pro iDNES a Radiožurnál.
Vlídného losu na prvním grandslamu sezony 50. muž žebříčku nevyužil, po třech hodinách a 27 minutách kapituloval. „Je to jedna z mých nejhorších porážek, ještě dlouho bude bolet.“
Zpravodajství z úvodního dne Australian Open  |
Můžete popsat, co se s vámi na kurtu dělo?
Po třetím setu už jsem věřil, že jsem na dobré cestě. Hrál jsem aktivně, hnal ho a měl zápas pod kontrolou.
A pak?
Všechno se začalo hroutit. Měl jsem brejkboly na 4:3, ale nevyužil je. Najednou mi do hlavy skočilo temno, takový bubák, který mě vůbec nepustil k mé hře. Naprosto jsem se svázal a už to vůbec nešlo.
Často zápolíte s trémou. Jak vážný byl tenhle případ?
Něco takového jsem, abych pravdu řekl, ještě nezažil. Působil jsem jako prase na odstřel. Samozřejmě někdy bývám nervóznější, ale dneska jsem jenom marně oddaloval katastrofu.
Stihl jste prohodit pár slov s trenérem Krupou?
Nebyl úplně vhodný moment na rozbor. Samozřejmě mi říkal, že jsou horší věci v životě, v čemž má určitě pravdu.
Jenže vás tahle selhání ukrutně ničí, že?
Je to můj věčný problém. Pořád se trápím sám se sebou. Kdybych opravdu hrál tenis, na jaký mám, tak jsem daleko výš. Jenže něco mě prostě nechce pustit dál. Moje touha po vítězství je tak šíleně obrovská, až mě to někdy sráží.
Fotogalerie z turnaje |
Jak byste vylíčil ten zhoubný stav mysli?
Podobné pocity jsem měl i v juniorech, kde jsem to ještě dokázal oběhat nebo vybojovat. Ale na téhle úrovni už to nejde. Dneska mě to chytlo v takové intenzitě, že jsem nedokázal přehodit ani balón přes síť. Úplně jsem zmrznul.
Na tyhle trable se připravujete s psychologem. Žádný recept nezabíral?
Ne. Žádným dýcháním jsem stres nepřekonal. Naopak se v důležitých momentech jen zvyšoval. Nedokázal jsem se k míči ani správně postavit. Zpomalila se mi ruka. Ztrácel jsem načasování a kontrolu nad úderem. Z toho pramenily chyby, přestal jsem být pro soupeře nebezpečný.
Jak z toho splínu ven?
Musím se to pokusit hodit za hlavu. Dokážu odehrát řadu turnajů dobře. Makám, poctivě se připravuju, ale pak asi přijde moc velké očekávání. V minulé sezoně jsem prohrál sedmkrát za sebou v prvním kole. To už bych opravdu nechtěl zažít.
