Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bála se, jestli se nepropadne. Dobře to dopadlo, radovala se Vítková

4 2018
Oberhof (Od našeho zpravodaje) - Skoro tři roky, přesně 1057 dnů čekala biatlonistka Veronika Vítková, než se opět postaví na stupně vítězů ve Světovém poháru. Povedlo se jí to na pro ni výjimečném místě. Tam, kde se radovala vůbec z prvního pódia v kariéře, i svého jediného triumfu – v německém Oberhofu. „Jsem vážně šťastná. Je to satisfakce i pro náš tým po nepovedeném startu do sezony,“ řekla třetí žena sprintu na tiskové konferenci.

Jak náročný závod to pro vás dneska byl?
Byl hodně těžký. Ze začátku jsem to v běhu možná trochu přepálila, protože mi pak ke konci docházely síly. Ale i tak si myslím, že můžu být spokojená, mám výbornou pozici do sobotní stíhačky.

Minula jste jen jeden terč, navíc to byla kalibrová rána. Jak moc to mrzí?
Určitě dost, mohlo to být ještě o jedno místo lepší.

V závěru jste o druhé místo svedla souboj s Kaisou Mäkäränenovou. Měla jste zprávy z tratě, jak si vedete?
Zprávy jsem měla od začátku, ale Kaisa je bohužel někde jinde. Po střelbě mi hlásili, že je dvanáct sekund za mnou, v cíli byla pět přede mnou. Ještě mi v běhu trochu něco chybí, ale i tak jsem spokojená.

Sledovala jste v závěru závodu, jestli vás ještě na třetím místě může někdo ohrozit?
Trochu jsem na to koukala. V Hochfilzenu jsem totiž dojela do cíle a byla těsně druhá. Taky jsem měla třicítku a pak jsem se nestačila divit, když jsem skončila někde kolem dvacátého místa (devatenáctá). Z toho jsem byla trochu zklamaná, protože jsem ze závodu měla dobrý pocit. I proto jsem se trochu bála, jestli se zase nepropadnu. Ale dopadlo to dobře.

Slovenská biatlonistka Anastasia Kuzminová (uprostřed) slaví vítězství ve...

Slovenská biatlonistka Anastasia Kuzminová (uprostřed) slaví vítězství ve sprintu v Oberhofu, vlevo je druhá Kaisa Mäkäräinenová z Finska, vpravo pak třetí Veronika Vítková z Česka.

Podmínky na střelnici byly dnes o poznání lepší než během včerejšího tréninku.
To každopádně. Sice taky foukalo, ale byl to spíš takový stabilní vítr, se kterým se člověk nemusel moc prát.

A vy jste si v Oberhofu znovu potvrdila, že tohle místo máte ráda.
Určitě. Cítím se líp v kopcích než na rovinách a kopců je tady dost. Už od svých začátků, kdy jsem začala jezdit závody Světového poháru, tak jsem sem jezdila ráda, a to mi zůstalo. Daří se mi tu a myslím, že je to hodně ovlivněno právě těmi tratěmi.

Jak velkou vzpruhou pro celý český tým budou první stupně vítězů?
Doufám, že velkou, že to všechny povzbudí. Víme, že jdeme správnou cestou a směrem k olympiádě to může být jen a jen lepší.

Fotogalerie

Cítila jste v týmu lehkou nervozitu po nepovedeném startu do sezony?
Lehká nervozita tam určitě byla, ale pořád jsme to brali tak, že se připravujeme na olympiádu. První závody v Östersundu jsme jeli z plné přípravy, pak nám asi všem začaly lehce docházet síly, začalo se kupit i to, že se nedaří. Já se to ale snažila nevnímat a věřila jsem, že se postupnými krůčky ke stupňům vítězů dostanu.

To se povedlo, dočkala umístění mezi třemi nejlepšími po skoro tříletém čekání.
Bylo to opravdu dlouhé čekání, tehdy se mi dařilo celou sezonu, která byla vůbec má nejlepší v kariéře. Od té doby jsem se trošku trápila, i když předminulou sezonu se mi povedlo mistrovství světa, kde jsem sice skončila bez medaile, ale v každém závodě jsem dojela v nejlepší desítce a čtvrtá v individuálním závodu. Jsem šťastná, že se mi teď po tak dlouhé době povedlo postavit se na stupně vítězů. Před olympiádou je to dobrý krok.

V čem je aktuální sezona jiná, že se vám opět tak daří?
Těžko říct, snažila jsem se po loňských neúspěších dělat vše pro to, abych byla zase lepší a mohla bojovat s nejlepšími. Hned na úvod v Östersundu jsem si pak osmým místem dokázala, že v té špičce bojovat můžu a když se to sejde, tak i o to pódium.

Změnila jste něco zásadního v přípravě?
Nic zásadního jsme vyloženě neměnili. Spíš jsem si víc uklidnila na střelnici, snažím se jet si to svoje, neohlížet se okolo a nepřipouštět si, že chceme střílet rychle, spíš se snažím střílet přesně. I když mě trenéři v tréninku trochu nutí střílet rychleji, v závodě dokážu zpomalit a odstřílet ty rány na jistotu. To se mi zatím v sezoně vyplácí. 



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze