Jak jste tak dobrý výsledek oslavovali?
To ani není publikovatelné (směje se). Ve stejný den obsadili naši kluci v extralize druhé místo, takže jsme oslavy spojili dohromady.
Vzpomenete si ještě na poslední finálový bod?
Bylo to až v prodloužení a my jsme šly do útoku. Nakonec jsme bodovaly tak, že soupeřce se odrazil míček od helmy a my ho uhrály. Byla to jejich chyba, pak na hřišti vypukla naše obrovská radost.
Jak se podle vás tak malý klub z Ledenic může stát mistrem a konkurovat třeba daleko větším pražským celkům? Není titul spíše překvapením?
V minulé sezoně jsme byly ve finále a už tehdy to pro nás byl velký úspěch. Letos jsme říkaly, že by bylo super, kdybychom titul tentokrát vyhrály. Myslím si, že se nám povedlo dobře namixovat tým z ledenických holek a hráček z jiných týmů. Každá parta měla navíc své tréninky, jedna v Ledenicích a jedna v Praze, protože tam řada z nás stejně studuje.
Vybojovaly jste titul, takže vám tento komplikovaný systém asi nedělal problémy.
Určitě ne. Postupem sezony jsme se při zápasech a například na turnaji víc a víc sehrávaly. A ta ideální hra přišla včas, právě ve finále.
Co vás čeká v softbalu teď?
Za pár dní odlétám skoro na tři týdny na Tchaj-wan, přesněji do Tchaj-peje, kde budu hrát ve finále nejvyšší soutěže za místní tým, a snad jim také pomohu k titulu. V únoru příštího roku máme naplánované reprezentační soustředění na Floridě.
Jaká je budoucnost Veroniky Peckové v týmu Žraloků? Nejsou hráčce vašeho formátu Ledenice přeci jen trochu malé?
Tou nejdůležitější věcí je teď pro mě škola, kterou chci dokončit. Proto se soustředím na státnice. Pokud mi všechno se studiem vyjde, jak by mělo, tak bych minimálně jarní část další sezony ráda odehrála někde v zahraničí. Pokud to však neklapne, tak samozřejmě budu dál hrát za domácí tým a budu se snažit, abychom obhájily letošní titul.
