Když se v roce 1934 běžela Velká kunratická poprvé, šlo o zábavu pro pár kamarádů. Po závodě si šli ještě zahrát fotbálek a den zakončili posezením u piva. Během osmdesáti let se toho změnilo dost, ale přátelská atmosféra nevymizela.
A to ani přesto, že počet účastníků vystoupal až na 3 400 - a kdyby nebyla účast od 80. let omezená, lidí by zřejmě přišlo několikanásobně víc. V okolí každoročně vyrostou stánky s občerstvením, závod má vlastní sponzory a zúčastnit se ho je nejen sportovní výkon, ale i společenská událost.
O výsledek jde většině běžců až ve druhé řadě, hlavní je potkat se se známými, příjemně si zasportovat a - ne, není to klišé - závod si prostě užít. Proto se do Kunratic sjíždějí jak mladé páry, tak důchodci, děti, slavní sportovci nebo tváře známé z veřejného života.
Zajímavosti z Velké kunratickéPOPRVÉ se běželo v roce 1934, kdy šlo o klubový závod Vysokoškolského sportu Praha NEJVÍC STARTŮ nasbíral Karel Šerpán: Kunratickou běžel celkem jedenašedesátkrát, naposledy loni NEJVÍC ÚČASTÍ mezi ženami má Miloslava Ročňáková - loni se zúčastnila po čtyřicáté NEJSTARŠÍM ÚČASTNÍKEM letošního závodu byl jedenaosmdesátiletý Bohuslav Klimánek. Ten startoval po šestapadesáté a za rok by rád přidal další účast TRAŤOVÝ REKORD drží Vlastimil Zwiefelhofer s časem 10:58.9. Nasbíral také nejvíc vítězství - radoval se celkem devětkrát |
"V roce 1974 jsem začal pracovat v IKEM a jeden kolega Kunratickou běhal. Dovedl mě sem, proběhli jsme si trať a přihlásil jsem se. Tehdy ještě žádné limity startujících nebyly," vzpomíná kardiochirurg Jan Pirk, který letos patřil k nejzkušenějším - startoval už podvaatřicáté.
"Baví mě, že se tady sejdou sportovci, nikdo tu neběhá pro slávu nebo účast na olympiádě. Jsme tady my dědkové i mladší běžci, všichni si popovídáme. Koho co bolí, kdo chodí k jakému doktorovi, kdo jak trénuje. A pak zajdeme na pivo."
Přesto by jako odborník nedoporučil Kunratickou úplně každému. Trať sice měří "jen" něco přes tři kilometry, ale převýšení a terén mohou řadu nepřipravených běžců pěkně zaskočit. "Úplně z voleje se běžet nedá, možná nějak projít. Sportovat se podle mě má pravidelně, aspoň dvakrát týdně, pak si to člověk může užít. Pokud se někdo jen tak vsadí v hospodě a jde sem bez tréninku, je to trochu nerozum."
K pravidelným účastníkům patří také režisér a herec Jakub Kohák. A ten se Pirkovými zásadami tentokrát moc neřídil. "Trénoval jsem v úterý a ve středu vždycky asi do osmi ráno. Sice to nebylo běhání, ale bylo to perfektní," usmíval se. A s vážnou tváří cestou na start upřesnil, jak vidí své šance na umístění. "Šestkrát jsem vyhrál, tak doufám, že to vyjde i tentokrát."
Nepovedlo se, radost mu pokazil Jan Procházka, který zvítězil potřetí za sebou. Mezi ženami byla nejrychlejší Pavla Fričková.
Všichni si tentokrát pochvalovali počasí. Nepršelo a vzhledem k příznivým teplotám se dalo běžet v krátkých kalhotách. Na běžce čekaly tradiční nástrahy - stoupání na Hrádek a také průběh potokem.
"Neobávám se toho. Budu mít mokré boty, ale s tím se počítá," říkala před startem skifařka Mirka Knapková, která Kunratickou běžela teprve podruhé. "Vždycky jsem si jí chtěla zkusit, jen mi to pokaždé kolidovalo s mým programem. Loni to konečně vyšlo a byla jsem nadšená, takže jsem tady znovu."
"Asi před třemi lety byly minus čtyři stupně, to bylo hodně náročné. Letos vyšlo počasí ideálně," těšilo Pirka. "Běželo se mi dobře, jen to bylo trochu pomalejší, protože jsem si nedávno natrhl stehenní sval. Jsem prostě zase o půl minuty starší," usmíval se.
Na startu veteránské kategorie stálo spoustu běžců v pokročilejším věku, nejstaršímu účastníkovi bylo přes osmdesát. Bude Pirk starší kolegy následovat? "To bych rád! Manželka říká, že už při běhání začínám vypadat blbě, ale mě to pořád baví. Jen jsem jí slíbil, že až budu na nějakém závodě poslední, skončím Ale to zatím nehrozí."
