Na konci loňské sezony si Sadská vychutnávala historický úspěch. Tým vedený zkušeným trenérem Jaroslavem Kantůrkem dokázal vyhrát druhou ligu a vůbec poprvé si zajistil účast mezi českou basketbalovou smetánkou. V Sadské věřili, že v Mattoni NBL sehrají důstojnou roli, jenže jak se ukazuje, realita je mnohem tvrdší, než si kdokoliv z tamních funkcionářů dokázal připustit.
Rozdíl mezi Mattoni NBL a druhou ligou je totiž doslova propastný. A dosavadní výsledky Sadské to jen potvrzují. Od 12. října, kdy nejvyšší soutěž začala, měli Kantůrkovi svěřenci sedm příležitostí k dvoubodovému zisku. Pohříchu však nevyužili ani jednu a jako jediný tým zůstávají přikováni na chvostu tabulky s ostudnou nulou v kolonce výher.
"Snažíme se vyhrát v každém zápase, ke kterému nastupujeme," říká přesvědčivě rozehrávač Jakub Velenský. Proč se to Sadské zatím nedaří? "Na to se těžko hledá odpověď. Snad proto, že se stále ještě sehráváme."
Sám Velenský patří mezi zkušené prvoligové basketbalisty. Do stejné kategorie lze zařadit i jeho současné spoluhráče Jiřího Šebka, Miroslava Modra, Karla Formánka, Tomáše Kukačku či Jana Sukupa, vedení klubu navíc přivedlo do týmu amerického rozehrávače Shermana Riverse.
Přesto hraje Sadská spíše podřadnou roli. "Myslím si, že náš hlavní problém tkví v obraně," přemýšlí Velenský nad příčinami, které jeho klub nemilosrdně srážejí ke dnu. "A pak také potřebujeme, abychom začali hrát kolektivněji."
Podle průběhu sedmi odehraných zápasů lze zodpovědně říci, že jen ve dvou z nich mohla Sadská pomýšlet na vítězství. Ve třetím kole na Folimance v souboji s pražským USK prohrála o jediný bod, v pátém dějství pak sehrála další vyrovnaný duel s neúspěšným koncem v Pardubicích.
"K výhře jsme měli nejblíž určitě na USK," lituje Velenský promarněné šance. "Myslím si, že kdyby se nám v Praze podařilo vyhrát, tak bychom zvládli i následující domácí zápas s brněnskými Housery a vyhráli bychom i v Pardubicích," tvrdí odvážně.
"Tito soupeři jsou pro nás hratelní. Jenže bohužel jsme smolně prohráli utkání na USK a pak už se to s námi táhlo. Hráli jsme tak, jak jsme hráli."
Není pro Velenského pohled na prvoligovou tabulku frustrující? "Zatím ani moc ne. Věřím, že to brzy přijde a konečně se nám podaří vyhrát. Případné vítězství by nám hrozně pomohlo."
Jenže do konce první poloviny základní části zbývají ještě čtyři kola. A soupeři Sadské nejsou právě z nejlehčích. V sobotu přivítá Velenský se svými spoluhráči na domácí palubovce rozjetou Spartu, která si v minulém kole poradila s favorizovanou Mlékárnou Kunín.
A pak přijdou "na řadu" soupeři ještě mnohem zvučnějších jmen. Venku A Plus ŽS Brno a Mlékárna Kunín, mezi tím doma Prostějov!
"Nejschůdnějším protivníkem bude každopádně Sparta, i když víme, že to bude velmi těžké," říká dále hráč, který 30. listopadu oslaví šestadvacáté narozeniny. Právě v dresu letenského klubu odehrál několik úspěšných sezon. V minulém ročníku však nedostával za zkušeným rozehrávačem Václavem Hrubým tolik prostoru, kolik by si představoval a proto se rozhodl změnit prostředí.
"Spíš jsem seděl na střídačce a protože jsem chtěl více hrát, odešel jsem do Sadské. Po této stránce jsem spokojený a rozhodně svůj odchod neberu jako krok zpět. Cítím se velice dobře."
Bude mít proti svým bývalým spoluhráčům zvýšenou motivaci? "Samozřejmě ano," usmívá se Velenský, jenž by se rád v souboji se svým bývalým zaměstnavatelem jaksepatří vytáhl.
Možná prý vyhlásí i speciální prémii za vítězství. "Ještě se na tom musíme domluvit v šatně."
