"Kloubí se v něm bezohlednost ve stopě s genialitou," přitaká český kouč Miroslav Petrásek. Northug tvrdí: "Není to arogance, že jsem nejlepší. Prostě jen přejíždím čáru první."
V této zimě má na kontě pět vítězství. Ve Vancouveru může být se čtyřmi zlaty absolutním králem her. Umí vše, od sprintů po maratony, bruslení i klasiku. V kláních s hromadným startem je nepřemožitelný. Ve skrytu pelotonu číhá a pak, na posledních metrech, kde se vzal, tu se vzal, expres Northug triumfuje.
"Ještě loni jsme si mysleli, že když se pár lidí domluví a pojede ostré tempo, dokážeme ho na trati urvat. Letos na to zatím nemáme," říká Lukáš Bauer. "Dokáže víc bojovat s bolestí, víc se zmáčknout."
Mezi běžci není 23letý Nor oblíben. Němci ho nesnášejí. Už předloni, po jedné z mnoha kolizí, Axel Teichmann zuřil: "On úplně zapomíná, že jsou na trati i další lyžaři. Jede jako idiot, bez servítků, kříží vám dráhu."
Loni si ho Northug vychutnával při šampionátu v Liberci. Nejprve v polovině posledního úseku štafety na Němce houkl: "Radši bys měl nastoupit už teď, abys měl proti mně šanci." Načež ve finiši Teichmanna převálcoval.
Červená karta ve fotbale
"Je arogantní. Já, já, já, jenom já. Na ostatní kašle," prohlásil o Northugovi tehdy Martin Koukal. Lukáš Bauer nyní v Oberhofu uznal: "Už není tolik přezíravý k ostatním. Ale je svůj, to ano. Koneckonců bezohledný musí být svým způsobem každý. I já tu přejel přes špičky Angererovi. A Rusové jsou mnohem nevypočitatelnější."
Pochází z Mosviku, vesničky s pouhými 900 obyvateli. Ale svou extrovertní povahou je pravým opakem jiného vesnického chlapce, jenž se stal lyžařskou hvězdou – tichého a skromného Björna Dählieho. Lyžuje od tří, nejprve závodil jen s mladšími bratry.
Také s nimi boxoval. Když mu bylo deset, našli doma s šestiletým Thomasem staré boxerské rukavice, hned se do sebe pustili. A malý Thomas jej po chvíli srazil pravým hákem. Ne, Northug nebyl svalovcem.
Ale do stopy u baráku vybíhal i osmkrát denně, dokonce se přestěhoval do buňky u tratí, aby k nim byl co nejblíž. V létě pak hrál – a dodnes hraje – za místní Mosvik IL fotbal.
Předloni dostal červenou kartu za nakopnutí soupeře do stehna. Tvrdě za svým jde všude, ve stopě, na trávníku, v byznysu. Před sezonou svedl vítěznou válku s norským svazem, když se bez vědomí funkcionářů oblepil reklamou Red Bull.
Nachází sílu z ničeho
Dnes na světě není lépe placeného běžce na lyžích. V olympijské zimě vydělal na prémiích třikrát tolik než jakýkoliv jiný ze soupeřů. Ve 20 letech se stal prvním lyžařem se šesti zlatými z juniorského mistrovství světa. Už v 21 mohl být v Sapporu 2007 i mistrem světa dospělých, kdyby ve finiši skiatlonu nepadl na ústa.
Záznamem tohoto pádu se pak motivoval před loňským šampionátem – a třikrát ve finiši deklasoval zbytek světa. "Northug, král Liberce," psala agentura AP.
"Nikdy jsem neviděl lyžaře jako on," říká Švéd Anders Södergren. "Nachází sílu z ničeho, a když přidá plyn, není nikdo, kdo by se ho udržel."
Pokud předvede Northug podobnou dominanci na sněhu ve Vancouveru, stane se nejen v Norsku lyžařskou legendou. I proto povídá: "Na olympiádu myslím každý den, každou hodinu. Je zakořeněna hluboko v mé mysli. Chci být hvězdou her."
Český kouč Petrásek naopak doufá: "Snad se do února přece jen unaví."
Chtěl jsem stejné číslo jako Gretzky, říká král NorthugNení snadné proniknout až k Petteru Northugovi. Norský kouč Age Skinstad si svůj klenot střeží jak kvočna kuřata. "Rozhovor s Petterem? Deset minut? Ne! Pět minut? Ne! Maximálně tři minuty. Žádostí je mnoho," reaguje dopoledne v Oberhofu na naši prosbu. "Přijďte po závodě, po mezinárodní tiskové konferenci."
|
