Když diváci sledovali obrázky basketbalisty Sokolovského od útlého mládí, stáli a celou dobu tleskali. „Byly to emoce hlavně kvůli divákům, mnoha basketbalistům se něco takového nepoštěstí,“ řekl Sokolovský.
Spoluhráč Petr Dokoupil se divil, že někdejší reprezentant neuronil slzu. „Snažil jsem se držet. Kluci mi ale půjčili ručník. Slzu ale uroním až v úterý, až vyhrajeme,“ zmínil rozhodující utkání o bronz v Prostějově.
Sokolovský tušil, že se něco chystá, protože vše připravila jeho manželka Petra. „Žena furt telefonovala a psala esemesky, ale že to bude až takové, jsem nevěděl,“ usmál se. „Navíc jsem jí říkal, ať nic nechystá veřejně, že to oslavíme spolu. Ale moc se to povedlo.“ Je to pro Sokolovského definitivní basketbalový konec? „V nejvyšší soutěži určitě, ale nižší soutěž bych ještě hrát chtěl,“ přiznal.
„Dneska jsem tu viděl majitele Poděbrad, to je můj kamarád, tak by to mohla být moje další štace. Ale už jen tak, abych si udělal chuť na pivo.“ V budoucnu by navíc rád trénoval.
Ostatně už je asistentem Petra Czudka u reprezentace do 20 let. V pondělí se týmu ujme na soustředění. „Nebojím se toho, ale do úterka ještě celé moje srdce patří Opavě.“
