Fejfar má na svém kontě už 45 výher, což je o jedno více než německý pilot Bernd Stubbe, který měl ve finálové jízdě kategorie Super Buggy havárii a do cíle závodu nedojel.
Fejfar o vítězství rozhodl hned po startu, ale až do páté zatáčky bojoval o vedení s největším konkurentem v boji o evropský titul Martinem Samohýlem. Jeho tlak však ustál a zbytek závodu si nikým neohrožován pohlídal.
V cíli bylo na šedesátiletém matadorovi vidět velkou úlevu a zároveň radost. Vždyť ve Štikovské rokli je doma a poprvé zde vyhrál před dvaceti lety. „Byl to parádní víkend, všechno vyšlo skvěle,“ řekl šťastný Fejfar.
Poprvé jste tu vyhrál před dvaceti lety, máte radost pořád stejnou?
Mám. Vždycky když tu vyhraji a pak jedu před těmi narvanými tribunami, tak se mi derou slzy do očí. Je to něco nepopsatelného. Skvělý pocit, který vás nabíjí. A pokaždé i velká úleva.
Václav Fejfar
|
Už jste to s týmem oslavili?
Ještě vůbec ne. Navíc sezona nekončí, takže slavit budeme, pouze pokud se nám povede celá. Jedeme dál. Bylo to hodně fyzicky i psychicky náročné. Závodit doma je hlavně na tu psychiku velmi těžké. O to víc z nás po závodech všechno spadne.
Víkend se z vašeho pohledu povedl náramně, že?
Nemůžeme si na nic stěžovat. Povedlo se nám vyhrát, navíc jsme získali plný počet bodů. Přišlo spoustu kamarádů a známých. Opravdu parádní pocit.
Jak jste viděl finálovou jízdu, o jejímž osudu asi rozhodoval hned start?
Musíme se přiznat, že jsem tam trochu zaspal, ale dokázal jsem se před Martina Samohýla dostat, ten na mně visel až do páté zatáčky, ale tam jsem byl na vnitřku a věděl jsem, že si to musím pohlídat. Povedlo se! Potom už byla povinnost dovést to k vítězství.
Váš největší konkurent Martin Samohýl měl po souboji s vámi nějaké technické problémy.
Po závodě jsem koukal, že jsem měl dost omlácený zadek auta, takže to bylo hodně natěsno. Co jsem slyšel, přestal mu jít přední náhon, to je potom hodně těžké.
I díky tomu jste na něj najel 10 bodů. Může to být klíčové?
Samozřejmě že může. Do konce šampionátu však zbývá spousta závodů. Stačí jeden výpadek a může to být všechno jinak. Tenhle systém bodování je na to velmi krutý. Takže vyhraného nic není.
Vy jste se díky 45. výhře v seriálu mistrovství Evropy dostal do čela historických tabulek, co to pro vás znamená?
Že bych to nějak řešil, to vůbec ne. Mně šlo hlavně o to vyhrát před domácím publikem a nezklamat ho. To se povedlo.
Ale hřát u srdce vás to musí. Je to důkaz, že to po ty roky děláte opravdu dobře.
To je pravda. Radost z toho mám. A dost lidí mi to už říkalo. Určitě mě to těší. Snad ten počet ještě navýším.