Tak mluví Češi o šanci na triumf, na který naposledy dosáhli v roce 1980. "Už by bylo načase ho zopakovat," říká nehrající kapitán Jaroslav Navrátil se smíchem.
Vzpomínáte? Dost věcí bylo tehdy jinak.
Ale dost i podobně.
Tým kupříkladu také začínal své tažení proti Francii. Smetl ji tehdy 5:0. Los mu rovněž přisoudil dost domácích zápasů (hned tři, letos si Češi mohou vybírat povrch proti Francii i Argentině, až v případném semifinále je pravděpodobně čeká tým USA venku). I tenkrát mu vyhovoval rychlý povrch, ve finále na supremu zdolal sebevědomé Italy.
Je to jen hra. Ale zkuste si ty dva týmy srovnat.
Na jedné straně Radek Štěpánek s Tomášem Berdychem, oba kandidáti první světové desítky.
Na druhé Ivan Lendl v době, kdy byl nastupující superhvězdou. Světovým hráčem číslo šest. Mužem, který v mistrovské sezoně Davis Cupu neprohrál z deseti utkání ani jediné. Spolu s ním Tomáš Šmíd – srdcař, který ve finále proti Itálii zvládl dvě pětisetové bitvy, i když mu bylo po otravě jídlem hodně zle.
Doplněno o odcházející legendu Jana Kodeše, tehdy 34letou zkušenou jistotu a někdejšího wimbledonského šampiona. A o Pavla Složila, zdánlivě muže v pozadí, jenž však patřil do první desítky světových deblistů a dokázal zaskočit v singlu.
Který z těch týmů na vás dělá větší dojem?
"Těžko soudit kvalitu. Žebříčkově je to s přihlédnutím k Ivanovi jasné," tvrdí Navrátil. "I tak si ale stojím za tím, že s Berdychem a Štěpánkem můžeme teď porazit kohokoliv. Tak vyrovnanou dvojici jsme dlouho neměli."
Jistě – Berdych byl na letošním Australian Open jen kousek od poražení Federera. Štěpánek se stal katem hráčů první desítky – Roddicka, Simona, Del Potra. Až překvapivě působivě o víkendu vypadalo i sloučení těch dvou při deblu.
"Problémem je, že si to musí odehrát sami," říká Navrátil. "To je rozdíl oproti roku 1980. Tehdy tvořili tým čtyři hráči, kteří se podobným dílem mohli podílet na vítězství. Teď, ať se na mě Hernych s Dlouhým nezlobí, jsou na to ti kluci jen dva."
Proti tomu někdo může namítnout, že prosincové finále v roce 1980 také odehrál jen Šmíd s Lendlem. Zvládli tehdy jak singly, tak dramatickou čtyřhru proti páru Bertolucci, Panatta.
Ale pozor, přece je tu rozdíl!
Když se tehdy Šmídovi udělalo špatně, večer před prvními singly to vypadalo, že do hry půjde místo něj veterán Kodeš.
Bylo by to třeba těžší.
Ale rozhodně ne tak těžké, jako kdyby se teď něco stalo jednomu z elitní české dvojice.
"Samozřejmě jsem se toho nebál. S Panattou jsem měl poměrně slušnou bilanci," prozradil Kodeš.
To je ta největší odlišnost.
Pokud Češi chtějí myslet na slavné repete, musí si Štěpánek s Berdychem udržet zdraví a formu. Tentokrát žádný vítěz Wimbledonu v záloze nečeká.
Cesta za triumfem v roce 1980
1980 Ivan Lendl (20 let) Tomáš Šmíd (24 let) Jan Kodeš (34 let) Pavel Složil (25 let) |
Cesta v roce 2009
Semifinále Pokud by Češi postoupili, o finále by 18. až 20. září hráli v USA, nebo v Chorvatsku.
2009 Radek Štěpánek (30 let) Tomáš Berdych (23 let) Jan Hernych (29 let) Lukáš Dlouhý (25 let) |
