"Ohlasy po závodě jsou fenomenální. Ze všech stran. Zástupci Mezinárodní lyžařské federace FIS pro skoky na lyžích jsme jasně řekli, že už tady v prosinci nikdy skákat nebudeme," vzpomínal Jozífek na termín, který Harrachovu dlouhodobě nepřeje. Například v letech 2006 a 2009 byly teploty příliš vysoké i pro výrobu umělého sněhu.
Na mamutím můstku se bude létat první únorový víkend v příští sezoně, v roce 2014 čeká české pořadatele březnové mistrovství světa v letech, které se v Krkonoších konalo naposledy v roce 2002.
Následující sezona je daleko, ale sestavování kalendáře závodů Světového poháru a s ním spojený lobbing jsou již v plném proudu. Jozífek je přesvědčen, že na můstku HS 142 se nebude skákat v prosinci 2014, ale o dva měsíce později.
"Fis nám předloží nabídku a já už tuším, v jakém časovém období. Konečně by to měl být únor," sdělil šéf českého skoku. S novým termínem by byly spojeny i výhodnější pojistky a možné navýšení současného dvacetimilionového rozpočtu.
Nejistota do poslední chvíle, úmorná dřina desítek dobrovolníků, permanentní navyšování nákladů... To by již mělo být minulostí. Také v únoru může foukat vítr, ale z dlouhodobých charakteristik počasí vyplývá, že právě v tomto měsíci panují na českých horách nejstabilnější podmínky.
Boj o únor trvá osm let
Druhý měsíc v roce je lyžařská sezona v plném proudu a velká část lyžařů spojí víkend v horách s návštěvou skokanských závodů. Málokdo se vydá k hranicím republiky jen kvůli závodům. O víkendu sledovalo přímo pod můstkem povedené závody nebývale málo lidí. Kromě polských fanoušků Adama Malysze, který ukončil kariéru, chyběli ke spokojenosti pořadatelů právě lyžaři.
"Je možné, že budeme kvůli malé návštěvnosti v mínusu. K prázdným sjezdovkám si přidejte, že ještě před týdnem pokládala většina médií závody za utopii... Dostaneme se na nějakých pět, šest tisíc lidí, což dřív bývalo zcela běžné v jednom dni," počítal Jozífek. "Ale vyprodáno nebylo ani na utkání baráže fotbalové reprezentace o mistrovství Evropy. Souvisí to s frustrací celé společnosti."
Boj o únorový termín začal před osmi lety. "Nové vedení úseku skoku nastoupilo v roce 2004 a tohle byl jeden z našich hlavních cílů," popisuje Jozífek. "Změna z roku na rok je nemožná. Ale pokud se podíváte na poslední sezony, je tam patrný posun. U FIS jsme profesionální prací získali na vážnosti."
Okresní přebor na olympijském můstku
Každá země, která má pár skokanů na lyžích a svůj můstek, chce Světový pohár. Existují tradiční termíny pro Turné čtyř můstků nebo všemi oblíbené lety v Planici, které mají přednost, a s kterými nikdo nehne. Pak zůstává pár dalších míst v kalendáři, kde se ukáže síla sportovní diplomacie jednotlivých zemí.
Závod je potřeba protlačit do návrhu Kalendářové komise FIS, poté ho musí schválit Komise skoku a následně po ní zasedání předsednictva lyžařské federace. To je dvakrát do roka a čeští zástupci se na něj připravují několik měsíců.
"Lobbing za pořádání Světového poháru nestojí ani korunu a skládá se hlavně z poctivé práce. Musíme Federaci ukázat, že jsme pro ni dobrým partnerem," popisuje Jozífek. "Druhou potřebnou přísadou je to, co jsme předvedli teď o víkendu - vysoká úroveň závodu, která není ve Světovém poháru obvyklá."
Kdo by měl pocit, že šéf českého skoku přehání a vynáší závod v Harrachově do nepatřičných výšin, měl by se zeptat kouče českého skokanského týmu Davida Jiroutka. "Závody v Lillehammeru, kde jsme skákali před týdnem, působily ve srovnání s Harrachovem jako okresní přebor. Ve všech parametrech. Pořadatelé mají náš obdiv."
