Závod s pracovním názvem „Catch the Bank“ chystají organizátoři na příští zimní sezonu. Inspirací jim je pětadvacetikilometrové klání v superobřím slalomu „Schlag das Ass“, které se jezdí v rakouském Nassfeldu pod patronátem někdejšího sjezdaře Armina Assingera, čtyřnásobného vítěze závodu Světového poháru.
Zatímco v Rakousku se můžete pokusit porazit Assingera, v Česku budete mít šanci chytit Banka. Nebo další známé české sportovní tváře, které předběžně přislíbily účast.
„Je to super nápad a mně se to moc líbí,“ říká Bank, nejlepší sjezdař české historie a pátý muž z obřího slalomu z olympiády v Soči, který ukončil kariéru před minulou sezonou kvůli vleklému zranění kolena. Aktuálně spolupracuje mimo jiné i s nejlepší českou sjezdařkou Ester Ledeckou.
Bývalý špičkový sjezdař Ondřej Bank a jeho současná svěřenkyně Ester Ledecká
Akce je teprve v plenkách, ale podle organizátorů je realizovatelná i v českých podmínkách. Nyní hledají vhodné středisko s ideálně propojenými sjezdovkami a lanovkami.
Výhodou je, že podobný závod může jet v podstatě každý trochu lepší rekreační lyžař, který by se na klání závodníků nedostal. Potřebuje však vytrénované nohy. A především odvahu.
Schlag das Ass je s 25,6 kilometrovým sjezdem na sedmi sjezdovkách nejdelším sjezdařským závodem na světě. V Rakousku je ohromně populární. Letošní ročník v sobotu 28. ledna dokončilo 540 lyžařů. Včetně 38 Čechů, mezi nimiž byl i redaktor iDNES.cz. I on si vyzkoušel, jak by mohla podobná akce v České republice za rok vypadat.
Ohleduplný skikros
Prudké padáky i úseky, kde může i amatérský lyžař najíždět branky „ve vajíčku. Nutnost projet bez váhání na tu nejpřednější možnou lanovku. Krátké bruslení do kopce. I sedmikilometrová sjezdovka v závěru se tříkilometrovým traverzem a následným cílovým strmým letem dolů. To všechno nabízí Schlag das Ass.
Ač se startuje hromadně, ve skupinách po 20 s intervalem dvou minut, nejde o skikros, kde se jezdí kontaktně. Závodníci jsou z velké většiny velmi ohleduplní a byť se snaží o co nejlepší časy a i v hodinových celkových časech o pořadí rozhodují sekundy, objíždějí pomalejší lyžaře obloukem.
Pádů na tak velkou účast není mnoho. Ale když vám zůstane lyže ve sněhu a vy brzdíte dalších sto metrů, nepočítejte s tím, že vám ji někdo doveze. Musíte si vyšlapat sami a pokračovat se ztrátou dvou tří minut i velkého množství sil.
Na lanovkách se při vzácných chvílích oddechu probírá strategie pro další sjezdy i zážitky z těch absolvovaných. Vedle sebe se tam setkávají různá čísla: 450, 486, 515 (rychlejších lyžařů, kteří dojeli ty před sebou) i 390 nebo 327 (těch pomalejších). Pospolitost a respekt je všeobecný a mezi čísly nedělá rozdíly.
O prvenství logicky bojuje jen několik závodních lyžařů. Pro zbylých 95 procent účastníků je cílem zajet co nejlépe, poměřit se třeba s kamarády, ale hlavně dojet. A dojet v pořádku.
„Největší radost mám, když vidím všechny závodníky v cíli zdravé a usmívat se po obrovském zážitku, i když jsou všichni vyřízení a sotva chodí,“ říká s úsměvem Assinger.
Assinger stíhá i kafíčko
Patron závodu Assinger už dnes - na rozdíl od prvních ročníků, kdy mu šlo o vítězství - bere závod hodně „na pohodu“. Loni si během něj dokonce stihl dát s vlekaři pod lanovkou kafíčko. Letos dojel pátý.
Obrázky, o kterých hovořil, byly skutečně v cíli rakouského závodu vidět. Bolest v nohou, stehna, která jakoby chtěla upadnout. Ale také všudypřítomné úsměvy, záplava endorfinů, parádní pocit z toho, že to člověk dokázal.
„Letos se všechno se povedlo. Sníh byl super, trať skvěle připravená, lidi si užili spoustu napětí i legrace a myslím, že z toho měli skvělý zážitek,“ pochvaloval si Assinger.
Kdo chce, může příští rok vyrazit do Nassfeldu na Schlag das Ass. Ale komu se nebude chtít tak daleko, bude mít možnost prožít podobnou akci na sjezdovkách v Česku.
Chytí někdo Banka?
