Po odchodu Arvydase Eitutavičiuse se stal ústředním rozehrávačem Orlů. "Zřejmě dostanu více minut. Ale nebojím se. Určitě mi pomůže Jamar Smith nebo Pavel Slezák," nemá obavy osmadvacetiletý Orel zažívající na Hané své třetí české angažmá.
Své hlavní přednosti ukázal na půdě Nymburka, kde byl tahounem. Devatenáct bodů za 30 minut podpořil šesti asistencemi a stejným počtem doskočených míčů. Na vítězství to přesto nestačilo, Orli prohráli 82:88. Ale přijdou další šance. A Venta bude u toho.
Matej VentaOsmadvacetiletý Slovinec pochází z Novo Mesto, kde vyrůstal v místním špičkovém klubu Krka Telekom. V 17 letech si za něj poprvé zahrál nejvyšší soutěž, postupně okusil Jadranskou ligu, Eurocup i jeden zápas Euroligy. V roce 2004 byl vyhlášen MVP ligy. Po zranění přestoupil do Nového Jičína a odtud v roce 2008 do Nymburka, kde se však neprosadil. Po dvou letech ve slovinské lize se letos vrátil do Mattoni NBL v dresu BK Prostějov. |
Budete mít větší odpovědnost. Nemáte z toho obavy?
Strach určitě nemám. Není to součást mé povahy. Navíc už mám i něco za sebou. Ale určitě si uvědomuji, že na mě tým bude více spoléhat. A tomu podřídím také svoji hru.
Občas váš herní projev trochu kazí technické chyby po debatách s rozhodčími. Udržíte v nové pozici své emoce na uzdě?
Už jsem takový. Občas mám potřebu si s rozhodčím nějakou situaci vysvětlit. Ale nejsem sprostý. To, že je z toho občas chyba, je jiná věc. Někdy ji nechápu, protože přijde třeba jenom za úsměv. Ale budu se snažit, aby další nepřišly. Jak se to u vás říká? Držet hubu a krok. To bude moje heslo.
Někdy je to ale docela těžké. Basketbal je stále ostřejší sport.
To je pravda. Právě s tím souvisí mé občasné poznámky. Když cítím křivdu, tak se ozvu. Nemyslím to ale vážně špatně. Jen něco prohodím a beru to jako vlastní ventil. Pak už se zase soustředím na hru.
Takže nemyslíte, že rozhodčí někdy pískají na jednu stranu?
Tak to není. Basketbal je rychlý sport a na posouzení zákroku není čas. Navíc každý udělá chybu. I rozhodčí.
Prostějovu se v poslední době příliš nedaří. V lize ani poháru. Čím si vysvětlujete pokles formy?
V kabině to rozebíráme, ale upřímně řečeno, žádný hlavní důvod jsme nezjistili. Je to spíše souhra špatných momentálních rozhodnutí přímo na palubovce.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Třeba semifinále Českého poháru proti Děčínu. Dlouho jsme vedli a mířili za vítězstvím. Pak ale přestaly naše přihrávky směřovat na Travise Petersona, Yemiho Nicholsona a Jamara Smitha, i když se jim předtím střelecky dařilo. Nebyli jsme schopni poslat je do zakončení, což byl jeden z důvodů pozdější porážky.
Můžete se z takové prohry poučit?
Ne, že můžeme, ale musíme. Zastávám názor, že každá porážka má svůj důvod. Když se poučíme a důvod odstraníme, další nepřijde.
V několika případech Orli během sezony ztratili dobře rozehranou partii. Není problém v kondici?
Někde ten problém bude, ale netýká se fyzičky. Trénujeme dobře, síly máme. Jen se nám občas nedaří hrát celých čtyřicet minut. Pětadvacet je výborných a pak přijde pokles v nasazení. Na to musíme dát pozor.
V minulé sezoně jste v Prostějově nehrál, proto vám průběh druhé poloviny sezony připomenu. Orli v poháru skončili až čtvrtí, pak se zvedli a v ligovém finále pořádně potrápili Nymburk. Může se letos celá situace zopakovat?
A proč ne? Tým máme silný a bát se nikoho nemusíme. Když podáme výkony, kterých jsme schopni, může se to podařit.
Před play-off ještě musíte odehrát těžkých osm zápasů v bitvě o druhé místo s Pardubicemi a Děčínem. Uhájíte druhou příčku ze základní části?
Já tomu věřím, i když to bude hodně náročné. Osobně se domnívám, že se o pořadí bude hrát do posledního kola. Což je ale dobře, soutěž bude napínavá.
