Matka Vladislava a otec Jan oslavovali teď v Lake Louise s ním, stejně jako manželka Crystal s ročním synem Oaklandem.
V roce 1982 utekli Hudcovi rodiče z komunistického Československa, když se na podomácku vyrobené malé plachetnici přeplavili z Jugoslávie do Itálie. Jemu bylo tehdy devět měsíců.
"Do loďky začalo zatékat. Jednou rukou jsem držela malého Jana a druhou vylévala vodu," vzpomíná matka Vladislava, která si později zkrátila jméno na Vladi. Všechny věci nechali na břehu v Jugoslávii.
Začínali od nuly. Nejprve v Německu, až po pěti letech přesídlili do Kanady, kde rodiče učili na lyžařském gymnáziu.
"Kdyby to neudělali, nikdy bych nedostal příležitost stát se dobrým sjezdařem. Jsem jim moc vděčný," povídá Hudec.
Tři roky po sobě musel s kolenem na operaci. Po té druhé, v prosinci 2004, mu lékař sdělil: "Vaše koleno vypadá, jako by ho roztrhal granát." Nesměl závodit ani trénovat. "Sekal jsem na zahradě trávu a přivydělával si, jak se dalo. Ocitl jsem se docela na dně." Navzdory doporučení lékařů však nikdy neuvažoval o ukončení kariéry.
"Návrat po tom všem je požehnáním," říká. Jeho pohárovým maximem dlouho bylo 7. místo, teprve v únoru na světovém šampionátu prorazil, vybojoval stříbro ze sjezdu.
V Lake Louise minulý týden ovládl i jeden z tréninků. "Pak jsem od samých nervů skoro zvracel." Ale vyhrál i samotný závod, získal prémii 27 tisíc dolarů, tedy půl milionu korun, a auto navrch.
"Tím jsem zachránil své manželství," vtipkuje. "Crystal mi totiž řekla, že jestli se ještě jednou vrátím domů svým starým minivanem, opustí mě."
Sponzor GMC mu nyní za vítězství slíbil roční pronájem vozu Yukon Hybrid v ceně 50 tisíc dolarů!
Od rodičů se Hudec naučil česky, do Čech jezdí v létě na babiččiny řízky a buchty. "Pořád jsem tak trochu Čech," tvrdí. Ale za jeho jménem je ve výsledcích zkratka CAN. Škoda.
 Kanadský sjezdař Jan Hudec vyhrál závod Světového poháru v Lake Louise. |
