„Teď holt máme šedivku, snad to nějak změníme,“ přeje si dlouholetá ústecká opora s číslem 13.
Neštve vás propad z 1. místa až do druhé půlky tabulky?
Věděli jsme, že to přijde. Věděli jsme, že tahle část sezony bude těžká. Je to hlavně o hlavách. Nesmíme se dostat, jak to říct slušně, psychicky dolů. Ale zůstat nahoře a bojovat o každý míč. Jinak to nepůjde.
Nepřekvapíte silné, a to už delší čas. Tohle vás brzdí?
Určitě. Je tam trošku vidět rozdíl. My jsme třeba míň zkušený mančaft, uděláš chybu navíc, jim to pomůže, tolik se nenadřou, je to pro ně jednoduché. My jim dáváme body zadarmo. Zbytečné. Házíme míče do autu, místo abychom jim balon půjčili, ať se taky zapotí.
Kam byste měli patřit?
Ze začátku sezony jsme měli růžový srdíčka před očima, teď jsme trošku spadli na čumák. Myslím, že šesté až osmé místo v tabulce odpovídá síle kádru. Níž ne, protože mužstva od deváté příčky jsme doma porazili celkem hladce.
Nenamlsal vás úvod?
Po deseti patnácti letech byla plná hala, já byl nadšený. Doufám, že nám fanoušci zůstanou věrní.
Do první šestky vám chybí sedm bodů, zbývá už jen pět zápasů. Jde tahle ztráta vygumovat?
Ještě nemluvíme jen o předkole, pokukujeme po šestce, i když to je trošku unreal. Chceme se vyhnout předkolu, protože to je fakt otravný, co si budeme nalhávat.
V čem je otravné?
Ne tolik fyzicky, ale na psychiku. Můžou to být dva tři zápasy navíc s celkem vyrovnanýma lidma a najednou zjistíš, že nejsi v play off. Nic hezkého. Musíš se na to hlavně mentálně připravit.
Ale oproti barážovým sezonám je i ta letošní na užívání, ne?
Zažil jsem tady všechny časy kromě titulu. A je jasné, že máme větší chuť do tréninku, než když jsme v jedné sezoně měli dva body.
Jak pomohli cizinci?
Mají kvalitu. A naučím se trošku anglicky, že jo, když jsem blbej jak punštok. Jsou hrozně fajn, hned od začátku s nima je sranda. První sprcha, to ho musíš poplácat po zadku. Propleskneš ho a řekneš: Welcome to Czech Republic. (smích)
Brazilec Dhionathan vypadá divoce, přinesl hodně energie?
Přitom je to milý hodný kluk! Ale na hřišti je to ras. Což je pro tým důležité. Pomůže ti, když vidíš, jak je překrvený, to je dobrý.
A jak vám sedí trenér Jakub Salon, váš bývalý spoluhráč?
Rozumí tomu, umí na nás zaječet. Co se týče autority, všichni ho uznáváme. A máme ho rádi. Musíme se mu teď na hřišti odvděčit.
Do šestky, sní trenér. Udržet se osmí, velí šéfMožná už to přerostlo v komplex. Ústečtí volejbalisté nedokážou čas od času obrat špičku, proto se v extralize nemůžou hnout z 8. místa výš. „Papírově slabší týmy okolo nás silné soupeře zvládnou porazit, my ne. Možná je to dané nějakou historií. Pět nebo už sedm let Ústí na špičku nestačilo a prohrávalo. A táhne se to dál. Je to asi v nás,“ uvažuje trenér Jakub Salon. Naposledy jeho celek nekladl větší odpor Liberci, v poháru i extralize s ním během tří dní dvakrát ztroskotal 0:3. „Kvalita jeho kádru je jinde,“ uznal Salon. „Trápíme se teď na útoku, naši smečaři v něm nehrají úplně nejlíp. A položí nás nedohraná koncovka setu.“ Libero Jiří Kořínek tvrdí: „Především na hlavním kůlu jsme dost volšoví, slabí. Musíme zabrat.“ Předkolo play off už by nemělo Ústí utéct, Salon ještě sní o přímém čtvrtfinále. Což znamená posun do šestky, která je vzdálená sedm bodů. „Šestka je pořád reálná, ale musíme hrát lepší volejbal s týmy kolem nás,“ nabádá kouč. „A když nastoupíme proti těžkým, nechceme to házet do pytle.“ Venku Karlovarsko a Příbram, doma Kladno, venku budějovický lídr a doma Odolena Voda, to je ústecký finiš základní části. „Máme nejhorší vylosování ze všech adeptů na 8. místo, hlavním úkolem je tuhle pozici udržet. Bude to hodně komplikované,“ tuší generální manažer Miroslav Přikryl. Včera se v extralize zastavily přestupy a Ústí udělalo jednu změnu. „Rybníček u nás po dohodě ukončil činnost a byl mu povolen přestup do posledních Benátek,“ sdělil Přikryl. „Jinak není proč do sestavy zasahovat – z finančních důvodů, momentálních ambicí či vzhledem k atmosféře v týmu.“ |
