„Celý rok poctivě trénujeme, doslova dřeme. Sezona pro nás začala už 22. července loňského roku, jen po vítězství v Českém poháru před Vánocemi jsme měli měsíc přestávku. Pak jsme zase makali, to je desetiměsíční trénování,“ přemýšlí nahlas Jan Štěpánek, zkušený ústecký hokejbalista.
Jeho tým udolal v sobotním finále play-off na hřišti v Krupce kladenského soka 2:1 a v sérii zvítězil 2:0 na zápasy. O tom, co rozhodlo, má Štěpánek jasno. „Právě příkladný přístup celého týmu, kdy jsme pravidelně chodili na tréninky, pracovali na sobě a snili o tom, že extraligu vyhrajeme,“ hovořil nadšeně.
A sen se stal skutečností. Nejprve si však mužstvo muselo proklestit cestu k rozhodujícímu boji o titul přes semifinálového soka, kterým byl úřadující mistr z Mladé Boleslavi.
„Že máme šanci na obrovský úspěch, jsem začal tušit ve chvíli, kdy jsme je v prvním utkání převálcovali 5:2. Přijeli namistrovaní, ale sebevědomí jim během zápasu kleslo. Řekl jsem si: My jsme fakt dobří, mohli bychom dojít daleko!“ zvolal tehdy Štěpánek, jenž byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem play-off.
Stal se také ústřední postavou klíčového třetího semifinálového zápasu, když si Mladá Boleslav vynutila po domácí výhře rozhodující boj.
Za stavu 1:1 se musel duel prodlužovat, ale nastavení netrvalo ani minutu, Štěpánek poslal přesnou trefou obhájce ze hry o titul. „Dali jsme do hry větší srdce, více vůle a bojovnosti,“ líčil záhy útočník.
Přišlo velké finále. Kladno, vítěz základní části, si nezdar nepřipouštěl. „Zdálo se mi, že nastoupili dost sebevědomě, působili tak celou sezonu. Snažili se na nás naběhnout, na střídačce se tísnilo pětadvacet lidí, pomalu se nevešli na soupisku, prostě neskutečné,“ vzpomíná Štěpánek.
„Jednoduše si mysleli, že to půjde. Jenom běhali, snažili se nastřelovat míček, běhat, sprintovat a zase běhat.“
Herně však byl lepší tým z města na Labi a dominoval 3:1. Ke konečnému cíli stačil krok. Porazit soupeře v domácí odvetě.
Ústí dostal do vedení Kurz, vyrovnal Bálek. Tři minuty před koncem vypjatého zápasu zaúřadoval „zlatý chlapec“ ústecké Elby, třiatřicetiletý kapitán Radek Hůja. Při přesilové hře vyslal od modré čáry vítězný projektil.
Gól přinesl mužstvu vysněný titul. Dopomohl k ceněnému double, zisku extraligové trofeje a národního poháru v jednom roce. To se dosud žádnému hokejbalovému klubu v Česku v historii nepodařilo.
„Bylo to neuvěřitelné drama. Naštěstí jsme se projevili jako opravdový tým. Byli jsme o něco zkušenější, dravější a nakonec i šťastnější,“ vydechl Štěpánek.
Svěřenci ústeckého trenéra Leoše Raka sázeli v průběhu celé sezony na precizní obranu. Vyplatilo se, celek, i zásluhou brankářů Vydry a Smetany, inkasoval minimálně.
„Kouč založil taktiku na bránění všech čtyř hráčů, to nikdy nebývalo. Donutil nás všechny bránit i útočit a slavilo to úspěch,“ pousmál se brilantní technik.
Osm let. Tak dlouhé bylo čekání na další titul. „Byli jsme třetí, pak smolně prohráli ve finále. Říkal jsem si, že to přijde hned, a najednou to bylo osm let. To už pamatovali jen dva hráči. V této sestavě ale hrajeme teprve druhou sezonu, takže si říkáme, že úspěch přišel dost brzo,“ uvažuje Štěpánek.
„Teď náš klub v extralize opět něco znamená. Už se k nám budou jezdit soupeři bát, mají z nás strach a respekt,“ je přesvědčen.
