Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VZPOMÍNKA NA BOLTA: Rozhovor s Usainem? Kolik máme času? Kolik chcete

Usain Bolt na tiskové konferenci před Zlatou tretrou. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

27 2017
V dubnu 2008 jsem odlétal na Jamajku kvůli reportáži o nejrychlejším muži světa Asafu Powellovi. „Mohl bys tam udělat rozhovor i s Usainem Boltem. Přiletí na Tretru a myslím, že bude jednou hodně dobrý,“ navrhl mi předtím Alfonz Juck, manažer ostravské Zlaté tretry. Souhlasil jsem. Udělám, jistě, proč ne.

Bolt už tehdy měl stříbrnou medaili z mistrovství světa na trati 200 metrů, ale stále byl „jen“ jedním z mnoha elitních sprinterů. V kingstonském hotelu Hilton přišel na dohodnutý rozhovor s desetiminutovým předstihem.

„Tohle je Usain,“ řekl mi jeho manažer Ricky Simms a naoko s ním vtipkoval: „Tak jak jsem tě to učil, Usaine. Žádné řeči o ženských, drogách a skandálech.“

„Kolik máme času?“ zeptal jsem se.

„Kolik potřebujete,“ odvětil Simms. Stal jsem se tak jedním z posledních novinářů, kdo v souvislosti s ním tuto větu uslyšel.

Bolt mi líčil, jak hrál na základce kriket, jak je ve skutečnosti líný a potřebuje přísného kouče, jak po dvou a půl měsících v Evropě brečel a stýskalo se mu nebo jak zná Pavla Nedvěda z her na PlayStation.

Bylo to milé, přirozené, spontánní.

O den později zaběhl na mítinku v Kingstonu druhou nejrychlejší stovku historie 9,76. „Kde je mixzóna? Kam přijde na rozhovory?“ ptal jsem se organizátora, kde se na stadionu v jamajské metropoli nachází prostor, jenž bývá tradičně vyhrazen na pozávodní interview.

„Jaká mixzóna? To tu nemáme. Prostě jděte dolů na trávník a tam si Usaina někde najděte,“ odvětil mi Jamajčan. Fungovalo to. Ani tehdy ještě neměl Bolt status superstar.

Už o měsíc později však překonal v New Yorku časem 9,72 Powellův světový rekord. V srpnu téhož roku pobláznil třemi zlaty i svými kousky olympijský Peking. Sportovní svět očaroval fenomén Bolt.

Hovořil jsem s ním potom ještě mnohokrát, sám i v chumlu reportérů, v Ostravě i jinde. Ten zcela uvolněný a živelný kluk z Kingstonu však byl pryč, už se nemohl vrátit.

„Zůstanu sám sebou,“ opakovaně říkal.

Ale copak to šlo?

Usain Bolt po doběhu závodu v Kingstonu.
Jamajský sprinter Usain Bolt přiletěl do Ostravy, kde se zúčastní atletického...
Almaz Ayanaová a Usain Bolt při vyhlášení nejlepších atletů světa.

Řídil ferrari v Monte Carlu, flirtoval s MissWorld, byl manekýnem, na trénink ho zvaly Real Madrid i Manchester United. Doma nemohl vyjít nepozorován na ulici.

Manažer Simms měl diář přeplněný akcemi, často se celý den nezastavil. Při rozhovorech zavtipkoval, ukázal rozvernou grimasu, přidal pro fotografy gesto „blesku“, které - kdo ví - možná už sám nesnášel. Věděl, co se od něj čeká.

Mluvil tišeji, se skrývanou únavou v hlase. Jeho profesí se stalo „být Usainem Boltem“. Takovým, jakým ho fanoušci chtějí mít. Hrát roli.

Přesto v něm i ta někdejší živelnost stále byla. Také v Ostravě se občas vyklubala na povrch. Když trénoval na rozcvičovacím stadionu, uviděl místní kluky hrát fotbal, přestal běhat a navrhl jim: „Centrujte mi na hlavičky, ano?“ Nebo když z dráhy odbočil k dálkařskému sektoru, s kamarády sprintery se začali přeskakovat a žádal: „Sežeňte mi pásmo.“

Fotogalerie

Tu a tam ho v Ostravě vytáhli ven. Na radnici, na letiště, kde řádil v bavoráku, na věž v železárnách, kterou po něm pojmenovali. Ale většinou jej nechávali v klidu na hotelu. Tak mu to vyhovovalo. „Peníze za start jsou podmínka nutná, nikoliv postačující. Vracel se sem i za klidem, který měl vyzkoušený,“ usoudil Karel Tejkal, mluvčí mítinku.

V neděli večer, po přivítání Bolta na letišti, telefonoval Tejkal s manželkou.

„Tak co Bolt? Jaké to bylo?“ zeptala se ho.

„Stejné jako vždycky.“

„Ale vždyť vy byste byli zklamaní, kdyby to bylo jiné.“

Dodatečně si uvědomil, že má pravdu. Všichni čekali, až přistane letadlo, vystoupí z něj nejprve Boltův masér i asistent manažera, potáhnou jeho bedny, pak vyleze Bolt, bude mít černé brýle, kapuci, tepláky, ruce v kapsách, volným krokem přijde k baneru Zlatá tretra, ukáže na něj, udělá gesto.

Nezklamal. Byl právě takový.

Co by jiná města za to dala, aby tuto scénu zažila devětkrát.

Znovu zabydlel u stadionu v hotelu Clarion nejlepší apartmá s výhledem na Lysou horu. Znovu si nenechal nosit jídlo na pokoj, ale radši klábosil u oběda s dalšími atlety.

A přece, tentokrát jako by častěji vypadával z letité role. Vtipů ubylo, otázek, nad nimiž přemýšlel, naopak přibylo. I skutečných emocí.

„Celá tahle sezona je pro mě velmi emotivní,“ říkal na tiskové konferenci a znělo to opravdově.

Usain Bolt na tiskové konferenci v Ostravě před Zlatou tretrou 2017.
LEGENDA. Usain Bolt se připravuje na svoji hlavní disciplínu, stometrový sprint.

Zastavil jsem Alfonze Jucka u hotelové recepce a zeptal se ho: „Opravdu jsi tehdy, před devíti lety, před mou cestou na Jamajku věřil, že může být tak dobrý?“

Juck se usmál: „Byl jsem si jistý, že se může stát mistrem světa na 200 metrů. Ale až takhle dobrý? Na stovce mu tou dobou nikdo nevěřil. Co pak předváděl, to byl šok. Překonal všechna myslitelná očekávání.“

Tak tedy ještě jednou.

Naposledy.

Usain Bolt poběží v Ostravě.

Autor:


Témata: Usain Bolt




Co chlapovi pod stromeček?
Co chlapovi pod stromeček?

Přečtěte si hned 35 tipů na dárky k Vánocům

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze