V práci na Ashe Stadium se zdržela pouze 66 minut. Zvlášť v prvním setu drtila Gruzínku Mariam Bolkvadzeovou, která na Flushing Meadows poprvé nakoukla do hlavní soutěže.
ZPRAVODAJSTVÍSnadný postup Plíškové do 3. kola |
Po výsledku 6:1, 6:4 prosvištěla do třetího kola. V porovnání s úvodním utkáním s Terezou Martincovou působila mnohem jistěji.
V čem se lišily vaše mače na letošním US Open?
Z toho dnešního mám lepší pocit. Ráda hraju na Asheovi, je to můj nejoblíbenější kurt. Soupeřka nebyla z Česka, připadala mi trochu nervóznější, zatímco já byla klidnější než v pondělí. Zápas jsem si víc užila. První výhra vždycky pomůže.
Zvedla se úroveň vaší sebedůvěry?
S tou nemám vůbec problém. Spíš se na mně v pondělí projevilo, že jsem do New Yorku přiletěla deset dní před turnajem. Čekání se vleklo, měla jsem moc času na přemýšlení „co by a kdyby“. Teď už je všechno v pořádku.
Jak se vám pozdávaly podmínky pod zataženou střechou?
Mám štěstí, že jsem mohla nastoupit podle programu. Ostatní kvůli dešti začnou nejdřív ve čtyři odpoledne. Ráno mě navíc pustili na Ashe Stadium na rozehrávku pod střechou, což mi pomohlo, protože pod ní se pár věcí změní. Žádný vítr, žádné slunce. Při zápase byl dost rachot, ale na něj jsem zvyklá z minulých zápasů na centru. Některé věci nemůžu změnit, tak se jim snažím přizpůsobit.
Bolkvadzeová se musela prokousávat kvalifikací, do New Yorku přiletěla sama a poprvé nastoupila na centrkurtu, zatímco vy jste už protřelá hvězda s početným týmem. Napadá vás, jak dlouhou cestu už jste v kariéře urazila?
Jo, na chvilku jsem se nad tím pozastavila. Ona byla před zápasem ve fitku sama. Vzpomněla jsem si, že jsme se ségrou kdysi taky jezdily bez doprovodu. Pro ni byl postup do druhého kola mega úspěch, který nečekala. Snažila jsem se využít svých zkušeností a hned od začátku jí dát najevo svou sílu, což do značné míry rozhodlo.
US Open 2019speciální příloha iDNES.cz |
Jste puntičkářka, což vám pomáhá vybrousit vaši hru. Neštve vás ale někdy, když se vám něco nedaří podle představ?
Někdy jo. Nechci nic opomenout. Najdu si chybičku třeba i na vítězném úderu, který jsem netrefila úplně čistě. Čím jsem starší, nechávám věcem volnější průběh. Když se něco úplně nepovede, dívám se dopředu. Soustředím se na další míč. Jasně, naštve mě, když vyhodím balon za stavu 6:1, 5:3. Ale i proto jsem se dostala na tuhle úroveň. Chci dělat všechno dokonale, i když vím, že to není možné.
V dalším kole narazíte na Tunisanku Džabúrovou, nebo Bělorusku Sasnovičovou. V čem by pro vás mohly být nebezpečné?
Je výhoda, že už mám odpracováno. Kdo ví, jestli svůj zápas vůbec stihnou ve středu odehrát. Obě znám, protože jsou přibližně stejně staré jako já. Vybavuju si je z juniorských turnajů, hrála s nimi ségra. Se Sasnovičovou jsem se potkala asi dvakrát (1-1), s Džabúrovou zatím ani jednou. Ani nevím, kdo je v jejich utkání favoritkou, každopádně nečekám nic jednoduchého.
