Jen "car světové atletiky" Sergej Bubka dokázal v historii skočit výš, než třicetiletý rodák z Jaroslavli. Maxim Tarasov posunul před dvěma lety v Aténách své osobní maximum na 605 cm a v pomyslném "Klubu šestimetrových" by mu funkci místopředsedy neupřel zřejmě nikdo. V jeho sbírce úspěchů nechybí skoro nic, je mistrem Evropy, světa a v roce 1992 v Barceloně dobyl i olympijské zlato. Přesto se občas ztrácel v Bubkově stínu.
Prochladlé a zšeřelé místnosti čekatelů slávy definitivně opustil v roce 1999 na MS v Seville. Okouzlil, vstoupil do jasného slunečního žáru popularity. Světový rekordman a šestinásobný mistr světa z Ukrajiny už se tehdy připravit nedokázal, Tarasov získal po dvou stříbrných a dvou bronzových premiérové zlato a tyčkařská soutěž mužů viděla poprvé v historii MS jiného vítěze než Bubku.
Po třetí příčce na OH v Sydney si chtěl plavý Rus spravit chuť letos v Edmontonu, jenomže monacká tragédie rozbila jeho plány napadrť. V neděli se podrobil operaci vážně poraněného kotníku a k tréninku se může vrátit až po zhruba devadesáti dnech. Pro ruskou výpravu je to další bolestná ztráta, z nejrůznějších důvodů už totiž svůj start v Kanadě vyloučily hvězdy kalibru Mastěrkovové, Privalovové a Borzakovského.
