Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Já a Serena máme před sebou ještě spoustu let, věří Šarapovová

VÍTĚZKA A PORAŽENÁ. Serena Williamsová (vlevo) a Maria Šarapovová po finále Australian Open. | foto: AP

20 2017
Věci, které budou určovat budoucnost, se nemusí nutně odehrávat na tom aktuálně nejnasvícenějším pódiu. V pátek se ve futuristických kulisách zátoky Marina Bay budou losovat dvouhry Turnaje mistryň – tedy akce pro nejlepší tenistky světa. Své soupeřky se dozví mimo jiné Karolína Plíšková.

Dvě ženy, které hodlají dominovat v příští sezoně, tu ale nejsou. Serena Williamsová. A Maria Šarapovová.

První, matka ani ne dvouměsíční dcerky Alexis Olympie, sviští s comebackem směrem k Australian Open. Druhá, stále s dopingovým cejchem, má první titul po návratu, byť z menšího turnaje v Číně.

Kulisy se teprve stavějí, ale Ruska má jasno. „Vidíte, jak moc sport miluju,“ pronesla Šarapovová. „Snažím se zlepšovat a chci vítězit. Pokud mi vydrží zdraví a síly, budu hrát ještě hodně dlouho. Já a Serena máme před sebou spoustu let.“

Není náhoda, že zmínila právě nejlepší ženu open éry – a nikoli některou z osmi účastnic Masters, jež startuje v Singapuru v neděli.

Šarapovovová vyhrála pět grandslamů, sedm z tenistek útočících na cennou trofej u rovníku dohromady pouze tři (Muguruzaová dva, Ostanepenková jeden). Vymyká se pouze Venus Williamsová, se sedmi triumfy druhá nejlepší z aktivních hráček za svojí mladší sestrou Serenou. Byť Venus zatím definitivní sportovní sbohem neplánuje, přece jen už jí je 37 let a její tělo dlouhodobě sužuje Sjögrenův syndrom, autoimunitní nemoc způsobující častou únavu.

Serena Williamsová ve finále Australian Open
Serena Williamsová ve finále Australian Open

Sereně je 36 a působí osvěženě mateřstvím. Šarapovová oslavila letos v dubnu třicátiny. Jim dvěma má patřit budoucnost.

Návrat do tenisového kolotoče

Ať už v Singapuru vyhraje kterákoli tenistka, nebude to pro ni znamenat pozici dominátorky. Rok 2017 byl co do úspěchů roztříštěný, všechny čtyři grandslamové poháry mají jinou majitelku. Celkem pět žen včetně Plíškové se protočilo v pozici světové jedničky.

Sebevědomá Ruska a silově výjimečná Američanka to hodlají změnit. Chtějí dominovat. „Mám za sebou těžké období,“ pronesla Šarapovová, potrestaná za užití meldonia. Nejen co do boje s vlastní myslí: „I fyzicky je náročné si zase zvyknout na rutinu zápasů a tréninků, když jste to nedělali dlouhou dobu.“

I tak má od dubna solidní bilanci 16 výher a pěti porážek. Nerozhodilo ji, že po prvním triumfu v roce 2017 tento týden v Moskvě vypadla hned v úvodním kole. „Pokud by se nehrálo v mojí vlasti, nikdy bych nekývla na třetí turnaj ve třech týdnech,“ popsala, že pro ni start v Rusku měl speciální i symbolický rozměr.

Je zpátky. A těší se na Serenu.

Na doping mám moc integrity

Jak to vypadá s ní? Ředitel Australian Open Craig Tiley bere její lednový start v Melbourne takřka jako hotovou věc. „Bude zpátky,“ uvedl. „Těšíme se, že ji tu zase přivítáme na její cestě k překonání rekordu,“ připomíná, že s 23 grandslamovými tituly už na nejúspěšnější hráčku dějin Margaret Courtovou ztrácí jediný turnajový úspěch.

Maria Šarapovová slaví v semifinále turnaje v Tchien-ťinu.
Maria Šarapovová returnuje v semifinále turnaje v Tchien-ťinu

Rivalita Šarapovová vs. Serena začala pro Rusku poměrem 2-1, jenže následujících 18 duelů od roku 2004 ovládla zástupkyně rodinného klanu Williamsových. Tohle soupeření bylo vždy ostré a další polínka do planoucí vášně přihodila zářijová autobiografie Rusky.

Krom historek ze vzájemných duelů o sokyni napsala: „Zaprvé, naživo je mnohem větší a silnější, než si představujete podle televize. Je opravdu vysoká. Má mohutné paže i nohy. To vám nahání strach.“

Nepřímá reakce? Williamsová na sociálních sítích sepsala status, jenž byl určen hlavně ženám a matkám, které by zneklidňovalo vlastní tělo; Serena s ním problém nemá.

„Nazývali mě chlapem. Obviňovali mě z dopingu – ale já měla vždycky tolik integrity, že bych si nikdy nečestně nepomohla k výhodě,“ uvedla. „Říkali mi, že nepatřím do ženského sportu jenom proto, že vypadám silnější než většina – ale já prostě tvrdě pracuji a narodila jsem se takhle. Jsem na to hrdá.“

Tak různé jsou, ale tak stejné cíle mají: být nejlepší. To, že na blížícím se střetu „mistryň“ letos chybějí, by za rok už platit nemělo.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze