Pro diváky je to zpestření. Pro tenisty milá povinnost. Pozápasové rozhovory přímo na kurtu už zejména v pozdních stádiích tenisových turnajů patří k tradicím.
Ale zpovídat poraženého, který ve vypjatém dramatu po mimořádném výkonu prohrál, byť měl čtyři mečboly? Ani moderátor snad neměl radost, natož Jo-Wilfried Tsonga... V očích se mu leskly slzy. "Ukázal jsem nejlepší, co umím. Rád bych vyhrál, je mi to líto," řekl sedmadvacetiletý tenista.
Čtyři hodiny vzdoroval Novaku Djokovičovi. Ba co víc, světovou jedničku dlouho ničil. Několikrát srbský tenista kroutil hlavou, jednou rezignovaně pohodil raketu na kurt a bezradně podřepl kousek od ní.
Čtyřikrát dělil Tsongu od semifinále jediný míček. "Skoro celý zápas byl Jo na kurtu lepší," vysekl mu poklonu Srb. "Ale já měl štěstí při mečbolech."
Ačkoliv Tsonga nevyužil ani jednu ze čtyř možností ukončit zápas, dřel dál. V tie-breaku čtvrtého setu vedl 4:2. Ani to však nestačilo. Když si pak v průběhu pátého setu sedl o pauze na lavičku, blesklo Francouzovi hlavou: "To je snad vtip, že bych takhle mohl prohrát zápas."
Nebyl. Po čtyřech hodinách a devíti minutách opouštěl kurt jako poražený. Zdrcený. S prohrou 1:6, 7:5, 7:5, 6:7, 1:6.
Sedl na lavičku a hlavu skryl pod ručník. Když po několika minutách vstal, oči měl plné slz. "Jsem zklamaný. Je konec, nemůžu se vrátit zpátky a udělat to znovu. Byl jsem tak blízko. Nemám výčitky. Dal jsem do toho všechno. Na víc jsem neměl," komentoval čtvrtfinále nešťastný francouzský tenista.
Před lety prohrál s Djokovičem ve finále Australian Open, loni v semifinále Wimbledonu. Přesto Jo-Wilfried Tsonga o pařížském čtvrtfinále řekl: "Tohle byla nejhorší prohra mé kariéry."
Chce na ni co nejrychleji zapomenout. Otočit list. Jak řekl redaktorovi BBC: "Teď je čas dát si šálek čaje."
Wimbledon se blíží.
