Dan Kubeš bojoval, co mu síly stačily. Odehrál celkově téměř třicet minut hry, do statistik si připsal jednu branku, jednu žlutou kartu a dvě vyloučení.
Jak zdravotní přestávku na sobě hráč cítil? "Víte co. Já byl hrozně nahecovanej, chtěl jsem ten zápas vyhrát za každou cenu," říkal Kubeš smutně po utkání.
"Výhra by nás posunula dál, proto jsem do toho šel," vysvětlil. "Mě bylo jedno, jak na tom budu zdravotně, chtěl jsem pomoci. Bohužel se to nepodařilo."
Na vině byla možná i velká přemotivovanost hráčů, jak o tom hovořil trenér Pauza na tiskové konferenci po utkání. "Pro mě to bylo hodně těžké. Každý obránce si musí najít styl toho, co na turnaji rozhodčí pískají. Protože jsem první dva zápasy nehrál, neměl jsem pro to takový cit."
Kubeše přesto tresty hodně vytočily. Po prvním vyloučení po skončení prvního poločasu dokonce před stolkem časoměřičů kleknul na kolena a sepjal ruce nad hlavu. "Ta dvě vyloučení, která jsem dnes dostal... Za to v bundeslize nejdu nikdy ven," hledal srovnání jeden z nejlepších obránců německé soutěže.
"Já jsem dneska udělal jeden faul, za který jsem mohl jít ven," uznal. "Ale měl jsem takový pocit, že rozhodčí čekají na to, až mě budou moci vylejt. Ale aby to nevyznělo nějak jinak. Já si nemyslím, že rozhodčí by byli příčinou naší porážky."
K tématu se Kubeš přesto během rozhovoru ještě jednou vrátil. "Pokud rozhodčí chrání ty největší hvězdy, je to správné. Já nedělám žádné sprosté fauly na vyloučení. Na to si dávám hodně velký pozor. Hraju tvrdě, ale určitě ne záludně. Mrzí mě, že rozhodčí to nejsou schopní rozlišit. Na této úrovni by měli pískat jen ti nejlepší z nejlepších," povzdechl si.
Do hodnocení českého účinkování na evropském šampionátu nebylo nutno obrovitého hráče nutit. Bylo vidět, že jej vystoupení reprezentace hodně mrzí. "Tři porážky, to je katastrofa. Je přitom úplně jedno, s jakým mančaftem jsme sem jeli," řekl otevřeně.
Pokud by měl Kubeš mluvit o největším problému týmu, je to podle něj útočná fáze. "Je vidět, že nám chybí herní kultura v útoku. To je věc, na které se musí dlouhodobě pracovat a u nás v tom není tradice. Naše hra v útoku je k velkému zamyšlení a na dlouhodobou práci."
Přes pocit zklamání a selhání však Kubeš oceňuje, jaká panovala v kolektivu morálka. "Žádný zápas jsme neodevzdali, vždy jsme hráli maximum našich možností. Ale je to jasný průšvih, to se nedá nijak omluvit."
 Daniel Kubeš. |
