Švédce stačila druhá akce už v první minutě zápasu. Rozhodčí jí přiznali wazari, které rozhodlo. Tři minuty zbývající do konce se Vernerová marně snažila osud zlomit. Teprve v zápase o bronz se jí v srdci rozhostil klid. Před bojem s Britkou Brienovou sama sobě vyčinila: "Jsem přece tak zkušená, že se nemůžu poddat stresu!" Utkání zvládla. Získala juko a náskok udržela.
Až začne olympiáda v Sydney, bude Vernerová při tom. A byla by velice nerada, kdyby musela podobnou situaci zažívat ještě jednou, kdy by se jí muselo zase honit hlavou: "Nenechala jsem tam všechno, co umím." Jako ve Vratislavi po porážce v semifinále. V Sydney to nebude o moc jiný turnaj. Třináct z dvaadvaceti závodnic bude z Evropy.
Vernerová má jasno. V Austrálii už rozhodně nechce skončit před vrcholem. Touží dojít až nahoru. "Nechci si do Sydney jet rovnou pro bronz. Jde mi o nejvyšší metu a myslím, že si to můžu dovolit. Chce to hodně sil, aby to člověk zvládnul. Musím být silnější osobnost," řekla Vernerová. "Vyhraje ten, kdo na tom bude líp psychicky. V tom jsem teď při mistrovství Evropy dostala kladnou lekci."
Vernerová má v sobě ohromnou sílu, kterou získala před rokem v nejtěžším čase své kariéry. Na loňském evropském šampionátu při léčbě následků zlomeného nosu doplatila na chybu lékaře, který přehlédl, že přípravek Disophrol byl na seznamu zakázaných látek.
Ač byla v situaci nevinně, hrozil jí trest. Tehdy uvažovala o konci kariéry. Mezinárodní federace jí ale udělila jen napomenutí. "Nerada se k tomu vracím. Zajímá mě budoucnost. Teď budou všechny judistky dupat, aby byly připravené do Sydney. Pro sportovce je olympijská medaile to největší. Je to důkaz, že něco umí a něco se mu povedlo."