"Po odchodu Tomáše Babáka se dalo předpokládat, že ambice titul obhájit asi nebude moc reálná a že bude asi dost daleko. Proto konečný výsledek zase takovým zklamáním není," říká trenér družstva Aleš Babák.
Byl jeho odchod pro družstvo takovým oslabením, že z toho nakonec nebyla ani medaile?
Oslabením velkým, protože nám chyběla v útoku jeho kreativita a z toho, že byl na hřišti a budil pozornost soupeřů, těžili také ostatní. Ale přestože před sezonou odešel jen Tomáš, nakonec nás absencí důležitých hráčů potkalo daleko víc. I to byl jeden rozdíl proti minulé sezoně.
Kterých nejvíc?
Zranili se Vocásek se Zemanem a najednou jsme v jednu chvíli neměli tři mladé hráče, kteří loni tým táhli. Pak skončili zkušení Kraus a Klačo, od kterých jsme dost čekali, delší dobu chyběli i další.
Klub strategii měnit nebudePříchod několika málo hráčů sice házenkářský Jičín nevylučuje, ale stejně jako po mistrovské sezoně nehodlá nic měnit ani poté, kdy titul neobhájil. "Pokud to půjde, tak chceme dál sázet na vlastní odchovance," potvrdil trenér Aleš Babák. Těch měl v letošním, stejně jako v loňském kádru pěknou řadu a bude to tak s velkou pravděpodobností i dál. Jen v případě, že nebude vlastní hráč, mohou fanoušci očekávat příchod hráče odjinud. "Je to dost pravděpodobné, ale v omezeném množství a navíc určitě ne tak, že by dostali profesionální smlouvu," poznamenal trenér. Jičínští mají díky systematické práci s mládeží z čeho brát. Jejím vyvrcholením byl loňský seniorský titul, který ale navazoval na podobné úspěchy v mládežnických kategoriích. Vždyť třeba starší dorostenci se mistry republiky stali v letech 2010 a 2011. Vedle možných posil se v Jičíně těší na to, že se po dlouhodobém zranění ramene vrátí výborný střelec Jan Vocásek. "Má chuť hrát, a pokud začne, tak to bude výrazná posila," uvedl Babák, "navíc budou zase o něco zkušenější naši mladí hráči, třeba Hlava letos příjemně překvapil." |
Přesto jste byli po základní části třetí, plánoval se útok na medaili?
Kdo by ji nechtěl, ale hned první zápas s Hranicemi nám nevyšel, doma jsme ho prohráli, což hodně napovědělo. Bohužel jsme spolu hráli nedlouho právě po našem extempore v předcházejícím utkání, řešili jsme spoustu jiných věcí a asi to poznamenalo i koncentraci na tento zápas.
Možnost hrát o medaili byla záhy pryč, ale v posledním zápase na Dukle jste měli alespoň šanci skončit čtvrtí. Vysoko jste ale prohráli.
Zkoušeli jsme to, ale Dukla měla vcelku vydařený závěr sezony a my jsme už měli problém s motivací. Loni touto dobou kluci hráli o titul, hala byla plná, všude se o tom psalo. Tomu odpovídala i tréninková morálka, která je hodně závislá buď od zaměstnání, nebo studií hráčů. K tomu řada zraněných. Vtom byl závěr letošní sezony hodně jiný.
Oproti minulé sezoně vám chybělo hodně vstřelených gólů, v tom byla asi nejvíc znát absence Tomáše Babáka?
Hlavně loňská sezona byla výjimečná v tom, že jsme tolik gólů nastříleli. V Jičíně máme až na výjimky s tímhle problémy, nikdy jsme neměli ostrostřelce.
Jak páté místo přijímáte?
Hlavně kladně beru to, že jsme se dostali do finálové šestky. I proto, že třeba kluby s takovým zázemím, jaké mají Karviná či Zubří nebo Brno, které výrazně finančně posílilo, nakonec zůstaly mimo. Mrzí nás samozřejmě, že medaili nemáme, ale spíš než to je škoda, že se nám nepovedlo získat Český pohár. Myslím si, že jsme k němu měli dost blízko a zároveň bychom měli ze sezony trofej.
Ale v poháru jste obě finále prohráli a druhé o šest branek.
To je pravda, ale trochu jsme tam v odvetě cítili křivdu kvůli vyloučení a některým dalším verdiktům. Doma jsme o gól prohráli, pak jsme kvůli vyloučením šli do čtyř a soupeř nám odskočil na tři čtyři góly. V závěru jsme riskovali, proto ten rozdíl tak narostl.
