Co řeknete na úvod?
Musím poděkovat celému týmu za obrovské nasazení. Bylo vidět, že hráčky chtějí získat bronzové medaile. Za to jim hrozně moc děkuju. Byl to náš obrovský sen na to, že jsme na začátku sezony měli cíl zachránit se.
To jste trochu překvapil. Proč jste mysleli na záchranu?
Byla to moje první sezona u dospělých. To je první věc. Jinak tahle sezona byla hodně vyrovnaná. Nebyl tam zápas, kdy si člověk mohl být stoprocentně jistý, že vyhraje. Obzvlášť, česká část byla hodně vyrovnaná.
Určitě, konkurence se zvýšila.
Most hodně nakoupil. S rozpočtem, který má, měl asi být jinde. Slavia byla v minulé sezoně druhá a byl to jeden z favoritů. Za sebou jsme nechali i Olomouc. Nepříjemný je i Jindřichův Hradec, hlavně doma. Velkým úspěchem už pro nás bylo play-off. Třetí místo je top výsledek, který jsme dokázali.
Mrzí vás v téhle chvíli něco?
Hrajeme pod Sokolem. Bohužel, sokolové se na nás ani nepřijdou podívat. Třeba aby poděkovali hráčkám. My Sokolu děláme obrovské jméno. A nenajde se ani nikdo, kdo by za to hráčkám a všem lidem kolem týmu poděkoval.
Zase jste na posledním utkání měli poprvé starostu.
Ano, za to děkuju.
Ten celkový výsledek vašeho týmu je opravdu nečekaný.
Je to obrovský úspěch celého oddílu házené Sokola Písek. Je to za dvacet let, co jsme tady dělali házenou, historický úspěch. Za to bych poděkoval všem lidem, kteří se na tom podíleli a pomáhali. Počínaje časoměřiči paní Šáchovou a panem Lidem. Všem bych chtěl hrozně moc poděkovat.
Něco jste před sezonou změnili. Vzali jste si kondičního trenéra.
Angažovali jsme Jana Andrlíka a začaly se dělat trochu jiné věci. Myslím si, že to byl veliký přínos. Počínaje regenerací a kondiční přípravou. Byla to změna a myslím si, že to mělo úspěch, že jsme také proto sezonu dotáhli k medaili.
Hráčky největší podíl na výsledku týmu přisuzují vám.
Někdo ty hráčky musel vychovat. Takže je to zásluha všech hráček a všech trenérů, kteří hráčky někam vytáhli. Počínaje panem Horákem, pány Keclíkem, Baumrukem. Obrovskou zásluhu má pan Salač, který tým předtím vedl tři roky. Odvedl tu nějakou práci a v té se jen pokračovalo. Hráčky měly nějaký styl, který jsme jen zlepšovali. Bylo to všechno ku prospěchu věci. Kondiční trenér, to byl dobrý tah. Povedl se. Bylo to další plus pro tým.
Do play-off jste šli bez Borovské, která střílí góly. Chyběly i další hráčky. Přesto jste s Porubou jednou vyhráli a Zlín jste přehráli.
Hráčky se kously a bojovaly i za ni. Bohužel, to není jen Míša Borovská. Je to i Veronika Malá nebo Kateřina Vrabcová, které také nemohly hrát kvůli zdravotním problémům. Chyběla nám i Veronika Novotná. Vypadly nám hráčky ze základní nebo širší sestavy. Bylo to hodně znát.
Mělo to i přínos, hrály další.
Mám radost z toho, že se do hry dostaly další hráčky. A ukázaly, že na to mají.
Jak dlouho trénujete, když říkáte, že za sebou máte první sezonu s dospělými?
Trénuji od roku 1996. Byl jsem u přípravek. Od malinkých dětí po dospělé. Vychovával jsem vlastně dva ročníky. Ročník 1987 a pak 1994. První od přípravek a druhý od mladších žákyň.
Vedl jste jen dívčí celky?
Ano. Mužská házená, to je zase trošku jiný sport.
V čem je tedy největší rozdíl?
V síle. I mentalita kluků je trošku jiná než holčičí. A také je to o psychice, jiném myšlení.
Jak jste se připravoval na týmy soupeřů v celé sezoně, když jste vlastně nováčkem?
Třeba zápasy Zlína jsme natáčeli ve Zlíně. Všechny zápasy jsou i na internetu. Hráčky byly připravované na to, co soupeř hraje. Takže to bylo x hodin strávených u počítače nebo u videa. Na každého soupeře se musí hrát něco jiného a musí se na to trochu reagovat.
Ale soupeři se stejným způsobem připravují na vás.
Ano. Bylo také jasné, že i nás se pokusí soupeři zaskočit. Takže jsme na všechny způsoby obrany zkoušeli najít nějakou alternativu. Buď to hráčky zvládnou, nebo ne. Musejí na to být vhodné typy.
Celou sezonu bylo vidět, že vaše hráčky jsou disciplinované. Že mezi sebou nemají problémy.
Povedlo se nám poskládat tým tak, že si hráčky lidsky a povahově sedly. Chtěly něco dokázat. Dařilo se je nějakým způsobem ukočírovat. Mám ohromnou radost z toho, že s tím jsme neměli problém. Hráčky se snažily dodržovat také věci, které mohly vypadat divně. Přenesly se přes to a hrály házenou. Všechno, co jsme dělali, mělo nějaký smysl. Jsem rád, že zvládly i to, co do té doby neznaly.
