Dlouho to vypadalo, že Ondřej Synek je spolehlivost sama. Čím to, že mu to letos tolik nevychází?
Nic netrvá věčně, i medailový stroj si může vybrat oddechový čas. Vypadá to, jako že celých deset let Ondra vozí medaile bez problémů, ale nějaké potíže byly vždycky, nebo často. Jen se už dlouho nestalo, že by nestál na stupních. Teď se to stalo dvakrát po sobě, Varese a Lucern, čtvrté a páté místo, probíráme to spolu. Není to ale tak jednoduché - jde o souhrn okolností, které se navrší a vyklube se z toho současná situace.
Před Lucernem váš svěřenec hovořil o tom, že vlastně neví, jestli má natrénováno málo nebo naopak, jestli se na jaře, když jste se snažili dohnat nějaké ztráty ze zimy, nepřetrénoval. Co si o tom myslíte?
Po mistrovství Evropy v Poznani, kde skončil druhý za Chorvatem Martinem, jsem měl celkem jasno. Ondra do toho šel s tím, že vyhraje, ale druhé místo ho zaskočilo. Tak jsme přitlačili v tréninku, ale po čtvrtém místě ve Varese se cítil unavený. Před Lucernem jsme to tedy zkusili jinak, víc si odpočinul, ale už v semifinále si se soupeři nehrál a do finále šel s pocitem únavy. Částečně to může být v psychice, a částečně i v nějakém zimním výpadku, který jsme nedohnali. Nemyslím ale, že bychom to při dohánění přehnali, natolik se v tréninku vyznám.
Skifař Ondřej Synek se svým trenérem Milanem Dolečkem starším.
Dobrá, ale co s tím?
Chytřejší budeme po vysokohorské přípravě v italském Livignu, kam Ondra jede ve středu a já za ním dorazím v sobotu. Myslím, že ten pobyt ho může posunout dál a že si zase bude se soupeři hrát, jako to bývalo. Od neděle bude trénovat na vodě, na kole, běhat a podobně.
Zmínil jste potíže, které byly často. Už jste se někdy v minulosti ocitli v podobné situaci?
Ocitli, bylo to v roce 2009, kdy byl Ondra šestý v Lucernu. Předtím při Světovém poháru v Banyoles chytil rákosí a všichni ho podezírali, že se vymlouvá. Navíc měl novou loď, která nebyla dobrá. Nakonec začal věřit, že to na mistrovství světa dopadne dobře, a taky to dobře dopadlo, zajel na medaili. Nebo před mistrovstvím světa v roce 2011 dostal střevní problémy a byl psychicky nalomený. Ale v semifinále si ověřil, že to jde, a ve finále už jel jako stroj. Jde o to, aby měl ze závěrečné přípravy dobrý pocit. Pak se zlepší i psychika a bude to fungovat.
Nevyčítáte si teď něco?
Třeba ze zimního období? Když někdo onemocní a nemůže dohromady čtyři týdny trénovat, tak nic nevymyslím. Ondra má malé děti a ty mívají angíny, s tím nic nenaděláte. Táta a děti k sobě přece patří.
Říkal jste, že s Ondrou Synkem diskutujete. K čemu jste dospěli?
K tomu, že se teď musí pořádně připravit, ale i dostatečně odpočívat. Uvidíme, na co to bude stačit, ale myslím, že to bude dobré. Podobně jako ve zmíněných předchozích letech.
Co současná situace dělá s vámi?
Bývalo to i horší. Třeba když byl Ondra zraněný, nebo když měl problém se zády a měsíc nemohl trénovat. To jsem nesl hůř, teď jsem na tom podstatně líp. Doufám, že mi optimismus vydrží, člověk se tím nesmí nechat zavalit, protože potom začne vynechávat hlava. Je to sport, nedá se to ždímat donekonečna. Nikdo z nás není pánbůh - když si ujasníme, proč se to stalo, tak je velká šance všechno napravit.
Takže pořád věříte?
Přesně tak. Věřím, že je to nejen zimní výpadek kvůli zdraví, ale že jde o souhrn více věcí, jak už jsem říkal. Mám na mysli i Ondrovo zaneprázdnění - čím víc jste dobrý, tak se na vás navalují věci, které se špatně odříkají a nemáte čas na odpočinek. To všechno se musí upravit.
Myslíte společenské a sponzorské záležitosti?
Asi tak.
Jak je na tom Ondřej Synek teď? Cítíte, že je nervozní?
Spíš je zklamaný, protože to nejde v pohodě, v jaké to šlo předtím. Samozřejmě to nemá jednoduché, jeho nervová soustava je trochu narušená, cítí únavu. Teď jde o to, aby se všechno obrátilo. Abychom si řekli - teď za to vezmeme a zase to bude dobré. Odhodlání v Ondrovi je.
Zkusil jste se o současné situaci radit s někým jiným? Třeba s vaším někdejším trenérem Jaroslavem Starostou?
S Jardou se občas radím a shodujeme se. Po deseti letech nepřetržitého vození medailí z mistrovství světa a olympiád se nějaký výpadek stát musí. To nejde donekonečna. Rozhodně si ale nemyslím, že by to měl být konec. Podívejte se na Mirku Knapkovou - na loňském mistrovství světa v Amsterdamu nebyla ani ve finále, mezi nejlepší šestkou, a teď už zase jezdí vpředu a má dobrou náladu. Chce to čas a Ondra se spraví taky.
