Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaňkovského premiéra ve Francii: Tam se nevyhrává každý den

Alois Kaňkovský (uprostřed) ze stáje Elkov Author slaví triumf. | foto: Elkov Author

17 2018
Během své úspěšné kariéry stál cyklista Alois Kaňkovský ze stáje Elkov Author na nejvyšším stupni v řadě zemí. A nejen těch evropských. Ve Francii to ale bylo poprvé až minulý týden. V rámci etapového závodu Tour du Loir et Cher tam dospurtoval do cíle první ve druhé etapě závodu, která měřila přes 200 kilometrů.

„Hodně si toho vážím, protože ve Francii se nevyhrává každý den,“ říká čtyřiatřicetiletý borec, který korunoval úsilí týmu o první triumf této sezony.

Váš kolega Tomáš Bucháček tam etapu vyhrál před sedmi lety, co vy?
Pro mě to bylo poprvé, nikdy předtím nic. Beru to jako super výsledek hlavně pro celý tým, protože ve Francii to vůbec není jednoduché.

Myslíte vyhrávat?
To určitě také, ale je těžké se tam na závody vůbec dostat. Týmy mají velký zájem tam na závodech startovat, nám hodně pomohly loňské výsledky, které nás mezi stájemi Kontinentální divize zařadily na třetí místo.

Jaký to z vašeho pohledu byl závod?
Těžký ve velmi kvalitní konkurenci, na kterém jsme se hlavně chtěli ukázat, což se myslím povedlo. Nejen tou vyhranou etapou, ale hlavně třetím místem v celkovém pořadí, které získal Josef Černý. Výborný výkon a výsledek, hodně cenný po celý tým.

Když zůstaneme u vašeho prvenství ve druhé etapě. Byla dlouhá, ale zároveň ne moc kopcovitá, záměr to zkusit právě v ní?
Říkal jsem si, že tahle by mě mohla sedět. Byla těžká, ale rychlá, ještě na 160 kilometrů jsme měli rychlostní průměr skoro 48 kilometrů v hodině. V závěru, který byl hodně technický, samá zatáčka, se sice trochu zpomalilo, ale i tak to stálo dost sil a kluci mě skvěle pomohli.

Zbývaly ještě síly na spurt?
Mně naopak vyhovovalo, že byl peloton přece jen unavenější. V tomhle se ukáže, kdo na to má výkonnost, není to jen o štěstí. My jsme se udrželi vpředu, kluci to skvěle rozjeli a přece jen to nebyl takový masakr, slabší se neudrželi.

Vyhrál jste i přesto, že se jelo za chladného počasí a často i pršelo, což vy prý právě nemusíte...
To opravdu nemusím, vždyť bylo snad šest sedm stupňů, do toho déšť. Tentokrát jsem se s tím ale nějak vypořádal.

Spurtoval jste nadějně hned v první etapě závodu a bylo z toho osmé místo. Šlo to lépe?
Určitě šlo, ale to byl právě ten případ, kdy se do spurtu ženou všichni, protože ještě mají dost sil. V závěru tam byla spousta pádů, naštěstí jsme se jim stačili vyhnout, ale na lepší dojezd už to nedalo, v takovém dojezdu jde o zdraví.

Bylo to první vítězství vaší stáje v této sezoně, ke kterému vaši kolegové přidali v neděli další na Českém poháru. Hodně jste si oddychli, že přišla?
Ono to zase snad tak dlouho netrvalo. Navíc my jsme sezonu začali poměrně těžkými závody a poslední ukazují, že se do toho dostáváme. Podle mě teď to pro nás začne, tým máme dobrý.

Uspěl jste teď ve Francii, kde jste v posledních sezonách moc nezávodili. Hodně náročné?
Kvalita tam je velká, je to vidět nejen na konkurenci, ale třeba i na rychlosti, v jaké se závodí. Ale chtěli jsme se tam dostat.

Tým je na začátku sezony často rozdělen a závodí na dvou místech, jak to bude teď o víkendu, kdy se jedou zbývající dva podniky Visegrádské 4?
Jede se nejprve v sobotu ve Valticích a pak v neděli v Polsku a prostřídáme se.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze